Poslední list Bible
…aneb poselství naděje uprostřed krize.
V závěru biblické knihy Zjevení Jana, jeden z textů (verš 7), říká: „Blaze tomu, kdo se drží proroctví této knihy.“ Je ale možná parafrázovat tyto slov tak, aby vystihovala poselství celé prorocké knihy Zjevení, která je knihou o naději: „Blahoslavený, kdo se drží naděje, kterou tato kniha chce sdělit.“ Naděje je pozitivní slovo. Protože pokud by někdo chtěl vyjádřit opak, potom by mluvil spíše o hrozbě. Naděje je něco, co každý člověk potřebuje, protože je nezbytná pro zvládání životních peripetií, stejně jako dává životu smysl v jakékoli životní situaci. A tak o jakou naději jde? V co vkládat naději? V koho?
Nejde ale pouze o nějaké snění ohledně budoucna. Bůh nám nedal knihu Zjevení, aby uspokojil pouze naši zvědavost ohledně budoucnosti. On ji dal proto, aby nás ujistil i o své přítomnosti.
Poslední strana Bible představuje Boha, jako Boha Ježíše přicházejícího. Bůh 3x zdůrazňuje, že opět přijde na tuto zem. (Verše 7.12.20) A na to lidé 3x odpovídají, ať se tak stane. (v.17.20). Ale co je důležité? Nejde o hrozbu, jde o ujištění. Bůh přichází se svojí nabídkou jako první. Nečeká, až je opakovaně prošen, až se my lidé polepšíme, až splníme to, či ono. On vždy nabízí ruku k pomoci jako první. A tak když Ježíš říká „Ano, přijdu brzo“ (v. 20), a odpověď člověka je: „Amen, přijď, Pane Ježíši!“ není to ze strany člověka pouze projev souhlasu, nebo smíření se s osudem. Naopak. Jde o naléhavé volání, mísící se s touhou, aby „se to už stalo“. Pokud přečteme knihu Zjevení, nemůžeme neslyšet volání po ukončení zla a nastolení pokoje. Pokud se podíváme do životů lidské společnosti, potom nemůžeme neslyšet ono volání po „lepších zítřcích“. Jan právě tímto přáním, přáním příchodu Božího království se vším, co má přinést, končí knihu Zjevení. Lidské volání po příchodu tedy vychází z Božího zaslíbení. Ne jako nějaké zbožné „přání, které je otcem myšlenky“.
Nejde ale pouze o nějaké snění ohledně budoucna. Bůh nám nedal knihu Zjevení, aby uspokojil pouze naši zvědavost ohledně budoucnosti. On ji dal proto, aby nás ujistil i o své přítomnosti. „A Duch i nevěsta praví: „Přijď!“ A kdokoli to slyší, ať řekne: „Přijď!“ Kdo žízní, ať přistoupí; kdo touží, ať zadarmo nabere vody života.“ (v.17) Zaslíbení „živé vody“ se nepojí až k Nové zemi. Ono slovo, které říká Duch Boží, vyzývá: přijď se napít už nyní. Ne až jednou. Boží království totiž není pouze věc budoucnosti, ale i přítomnosti. Víra se neztrácí někde v budoucnosti. Ježíš je blízko těm, kteří trpí, umírají, prožívají bolest, zármutek, nemoc atd. Právě ti, kteří se pohybují na dně svých možností, se sním mohou setkat. A On přichází. Jde o Jeho každodenní příchody do našeho života. A tak slova o příchodu Krista samozřejmě nevylučují onen druhý definitivní příchod, který ukončí dějiny, ale nejsou bez vztahu k dnešku.
„A řekl mi: ‚Tato slova jsou věrná a pravá;‘ Pán, Bůh dávající Ducha prorokům, poslal svého anděla, aby oznámil svým služebníkům, co se má brzo stát.“ (v.6)
To ale není všechno. K těmto slovům je třeba přidat ještě jednu fascinující zprávu. „Kdo žízní, ať přistoupí; kdo touží, ať zadarmo nabere vody života.“ To je úžasná zpráva právě pro dnešní dobu, kdy není možnost se „napít“ něčeho jiného, abychom ukojili naši žízeň po dobru, smysluplnosti, po pozitivitě, naději a po pokoji. Nabídka, která není omezená, pokud si uvědomíme, na čí straně stojíme. „Blaze těm, kdo si vyprali roucha, a tak mají přístup ke stromu života i do bran města.“ (v.14) Kdokoli uslyší toto poselství, může se přidat a stát se účastníkem a příjemcem tohoto zaslíbení.
Kniha Zjevení končí požehnáním: „Milost Pána Ježíše se všemi.“ (v.21) A právě tato skutečnost odpovídá poselství celé knihy. Nejde o pesimistickou snůšku pohrom, kterými někteří straší. Jde o nabídku milosti, nabídku řešení, nabídku vysvobození a nabídku požehnání. V současné době je milost Pána Ježíše se všemi. Ne pouze s vybranými, ale se všemi. Protože Bůh si přeje, aby byli všichni spaseni. „To je dobré a vítané u našeho Spasitele Boha, který chce, aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu.“ (1. Timoteovi 2,3-4) Že to někteří nevyužijí, to už je jinou věcí.
Ještě jednu skutečnost nelze na poslední stránce Bible přehlédnout. „A řekl mi: ‚Tato slova jsou věrná a pravá;‘ Pán, Bůh dávající Ducha prorokům, poslal svého anděla, aby oznámil svým služebníkům, co se má brzo stát.“ (v.6) Toto vyjádření o pravosti a věrnosti slov je ještě na dvou místech ve Zjevení. (19,9 a 21,5). Tedy celkem na třech místech. Ale vždy jsou tato slova použita pouze v souvislosti s Božím milosrdenstvím a se spasením. Nikde nejsou použita s oznámením o pohromách a trestech. To jistě neznamená, že slova o pohromách, o kterých se ve Zjevení píše, nejsou pravdivá. Nakonec dějiny i dnešní doba to potvrzují. Znamená to ale, že poselství naděje, poselství o Božím milosrdenství, o spasení, Bůh považuje za natolik důležité, že dodává toto potvrzení pravosti. Není to úžasné?
A tak co dodat?
Jan Dymáček
