Úvod Magazín Bůh a Bible Apokryfní Evangelia

Apokryfní Evangelia

Evangelium, v přímém překladu z řečtiny znamenající „radostná zpráva/dobrá zvěst“, je považováno za určitý typ literárního žánru obsaženého v Bibli. Obecněji se však používá i jako označení všech textů, které určitým způsobem pojednávají o životě Ježíše Krista, o nadcházejícím budoucnosti, která nastane po Jeho druhém příchodu na zem a s tím souvisejícím i vykoupení člověka, který Krista následuje.

Nejčastěji hovoříme o Evangeliích podle Marka (pravděpodobně první Evangelista v literárním chápání smyslu slova1), Matouše, Lukáše a Jana, které nám každé svým svébytným způsobem podávají příběh o životě a smrti Ježíše Krista. Dohromady tvoří nedílný celek, který je jádrem Nového Zákona. Evangelia podle Marka, Matouše a Lukáše jsou takzvaně synoptická, to znamená, že se v jejich příběhu vyskytuje mnoho podobností a lze je takřka „položit vedle sebe“ a vzájemně je komparovat. Poslední Evangelium podle Jana je odlišné svým stylem a vypráví i o jiných událostech než ty předcházející. Mezi originální příběhy z Janova evangelia náleží například Ježíšovo proměnění vody ve víno či vzkříšení Lazara.2

Pouze zmíněná Evangelia jsou součástí biblického kánonu a pouze jejich autoři jsou nazýváni skutečnými Evangelisty. Mimo ně však existují ještě takzvaná apokryfní evangelia, která nejsou součástí Bible a ani nejsou považována za výsledek Boží inspirace.3 Apokryfní evangelia poskytují alternativní vyprávění o Ježíšově životě, často obsahově odlišná od informací v kanonických evangeliích, která jsou nám dobře známá.4 Jsou novějšího data, prozrazuje je neznalost židovského prostředí v prvním století a mají v sobě silné hereticko-ezoterické sklony, což způsobuje, že se často Ježíšovu poselství zpronevěřují. Příběhy těchto „evangelií” nemůžeme považovat za nic víc než pouhé legendy, i když mohla vzniknout jako projev víry jejich autorů. Motivací k sepsání byla i snaha o vyrovnání se s novou zkušeností, takže z nich lze odvodit, co první křesťané považovali za důležité, čemu se snažili porozumět. Nejednou se ale vydali nepravou cestou a dostali se na pole hereze, do vlivu různých gnostických křesťanských sekt.

Celý článek zobrazíte po přihlášení.

Kompletní článek a další exkluzivní filmy a obsah získáte po přihlášení.

ZÍSKAT ČLENSTVÍ

Již máte účet? Přihlaste se.

Svůj účet máte navždy zdarma.

Věříme, že nejlepší ilustrací bude uvést ukázky z několika apokryfních evangelií, na základě kterých, si o nich sami vytvoříte určitý obrázek.

Evangelium Tomášovo

Jedním z apokryfních evangelií je evangelium podle Tomáše. Nejedná se o autobiografické vyprávění, ale o sbírkou 114 Ježíšových výroků.5 Jedna čtvrtina těchto výroků je totožná s výroky, o kterých hovoří samotní Evangelisté, další z nich jsou významově posunuté, některé ovšem úplně nové. I samotné Tomášovo autorství je sporné, jelikož finálního podoba tohoto evangelia pochází z 2. století, kdy již Tomáš nemohl žít.6

Filip a gnóze

Další z apokryfní evangelií, evangelium podle Filipa, obsahuje, podobně jako to Tomášovo, řadu Ježíšových výroků, celkem 127. Vyznačuje se především gnostickým charakterem.

Gnosticismus je nábožensko-filosofickou školou 1.-3. století a vyznačuje se důrazem na odpoutání se od všeho pozemského za účelem nalezení božské moudrosti. Tuto moudrost představovalo v očích gnostiků často konkrétní pozemské učení, samotnou víru považovali spíše za překážku. Mezi zajímavé prvky tohoto evangelia patří například víra, že vzkříšení může přijít již před smrtí nebo že Ježíš zachovával intimní vztah s Máří Magdalenou.7 Viz. výrok:

„Moudrost, které říkají ‚neplodná‘, je matkou andělů a družkou … Marie Magdaléna. [Pán ji miloval víc než všechny učedníky a líbal ji na její [ústa] … často. Zbytek učedníků … mu řekli: „Proč ji miluješ víc než nás všechny?“ Spasitel odpověděl a řekl jim: „Proč vás nemiluji jako ji? Jsou-li slepí s vidoucím ve tmě, neliší se jeden od druhého. Když přijde světlo, vidoucí světlo uvidí, ale slepý zůstane ve tmě.“8

Jidášovo evangelium

Mnohá apokryfní evangelia se vyznačují gnostickým charakterem. Jedním z dalších je takzvané evangelium podle Jidáše. Toto evangelium vzniklo kolem poloviny 2.století v prostředí gnostické skupiny (sekty) kainitů. Vyznačuje se ostrou kritikou vůči ostatním apoštolům a v jeho pojetí je jediným vyvoleným Jidáš, kterému Ježíš v evangeliu předává své tajné vědění. Dílo postrádá jakýkoliv důraz na lásku k bližnímu a zaměřuje se pouze na vědění o světě a gnostické pravdy.9

Mohli bychom pokračovat představování dalších náboženských spisů, ale jisté je, že žádná křesťanská církev nevnímá tato díla jako hodnověrná. Pouze evangelia vřazena do kánonu Bible jsou hodna naší důvěry.

Redakce Genesis Era

Související články

Advent

30. listopadu 2022

Čas trávený vzpomínáním na období Ježíšova života a zamyšlením se nad významem očekávání jeho druhého příchodu je vždy přínosný.

Eucharistie

16. listopadu 2022

Eucharistie nebo také Večeře Páně je jedním ze základních náboženských obřadů již od doby Ježíšovy. Připomíná nám Ježíšovo obětování.

Král Šalomoun

19. října 2022

Šalomounova moudrost převýšila moudrost všech synů dávnověku i všechnu moudrost egyptskou. Jeho jméno bylo proslulé.

Tři králové

4. října 2022

Šestý leden je svátkem Zjevení neboli Svátek uznání Krista. Ono uznání se vyobrazuje klaněním králů, kteří přináší dary.