Úvod Magazín Bůh a Bible Apoštol Jan

Apoštol Jan

Apoštol Jan byl jedním z Ježíšových učedníků. Podle tradice je považován za autora stejnojmenného evangelia, tří Listů Janových a Zjevení. Jeho autorství evangelia je odvozováno především z toho, že jeho jméno není v tomto evangeliu společně s ostatními apoštoly zmiňováno. Autor evangelia bývá v textu označován jako: „učedník kterého Ježíš miloval.“ To opět naznačuje autorství Jana, kterého, jak uvidíme, Ježíš choval ve velké lásce. Také v ostatních evangeliích se hovoří o tom, jak Ježíš Jana velice miloval. O tom, zda apoštol Jan skutečně napsal stejnojmenné evangelium se však dodnes vedou spory.1

Apoštol Jan se velice brzy stal jedním z hlavních apoštolů a společně s Petrem a svým bratrem Jakubem, bývá označován jako člen úzkého kruhu tří.

Jméno Jan znamená v hebrejštině: „Bůh je milosrdný“ (יוחנן). Ve východní tradici bývá Jan označován jako Jan Teolog (Ιωάννης Θεολόγος) a to patrně kvůli mnohovrstevnatému obsahu Janových Zjevení a jejich výpovědi o Boží povaze. Jan se narodil, stejně jako apoštol Petr, do rybářské rodiny. Jeho otec se jmenoval Zebedeus a jeho matka Salome. Měl také staršího bratra se jménem Jakub, který se stejně jako on, stal jedním z dvanácti apoštolů a později se mu dostalo přízviska „Kristův bratr“. Chodívali spolu k řece Jordánu, kde naslouchali učení Jana Křtitele. Byli svědky Ježíšova křtu, během kterého označil Jan Křtitel Krista za Beránka Božího.2 Uchváceni touto velkou zprávou, vydali se rychle za ním. Když je Ježíš uviděl, řekl jim: „Co byste chtěli?“ Jan odpověděl: „Mistře, kde bydlíš?“ 3 V té otázce byla skryta Janova touha seznámit se s Ježíšem, a poznat kým vskutku je tato osoba, která přináší Boží učení. Ježíš je přijal, strávili s ním i celý den a naslouchali jeho učení. Bratři Jakub a Jan byli pro svou povahu Ježíšem nazýváni též „Boanerges“ neboli „Synové Hromu.“ 4 Kromě milující povahy se v Janovi nalézala zřejmě i vznětlivá stránka. Ta se projevila, když se v jedné samařské vesnici obyvatelé provinili proti pohostinnosti a odepřeli jim možnost noclehu. Tehdy Jan a Jakub řekli: „Pane, chceš abychom svolali z nebe oheň, aby je zahubil?“ Ježíš je však pokáral: „Nevíte, jakého jste ducha. Syn člověka nepřišel lidi zahubit, ale zachránit.“ 5 Takto Jan procházel Ježíšovou školou lásky.

Apoštol Jan se velice brzy stal jedním z hlavních apoštolů a společně s Petrem a svým bratrem Jakubem, bývá označován jako člen úzkého kruhu tří. Těmto třem apoštolům bylo dopřáno stát se svědky několika důležitých zjevení a událostí, které Ježíš umožnil spatřit pouze jim, aby učinil jejich víru co nejsilnější. Pouze tito tři byli, na výslovné Ježíšovo přání, přítomni při vzkříšení Jairovi dcery.6 Byli také svědky Ježíšovi proměny, když je jednoho dne, Pán vyvedl na vysokou horu:

A hle, zjevil se jim Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají. Nato promluvil Petr a řekl Ježíšovi: „Pane, je dobré, že jsme zde; chceš-li, udělám tu tři stany, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“ Ještě nedomluvil, a hle, světlý oblak je zastínil a z oblaku promluvil hlas: „To jest můj milovaný Syn, kterého jsem si vyvolil; toho poslouchejte.“ Když to učedníci uslyšeli, padli tváří k zemi a velmi se báli. Ale Ježíš přistoupil, dotkl se jich a řekl: „Vstaňte a nebojte se.“ Oni pozvedli oči a neviděli už nikoho jiného než Ježíše samotného. Když sestupovali z hory, přikázal jim Ježíš: „Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud Syn člověka nebude vzkříšen z mrtvých.“ Učedníci se ho ptali: „Jak to, že říkají zákoníci, že napřed musí přijít Eliáš?“ On jim odpověděl: „Ano, Eliáš přijde a obnoví všecko“7

Tato důležitá Biblická pasáž, nejen že stvrzuje Ježíšův Božský původ, a jeho mesiášství, které je doslova ztělesněním Eliášových a Mojžíšových dávných proroctvích, ale je také zvěstí proroctví nového, proroctví o druhém Ježíšovu příchodu.

O vřelém vztahu Ježíše a Jana svědčí některé z posledních událostí v Ježíšově pozemském životě. Spolu s Petrem měl za úkol připravit poslední večeři a v jejím průběhu, seděl Jan po Ježíšově boku.8 Když se Ježíš po večeři s učedníky vydal hledat útěchu na Olivovou Horu, byli to opět Petr, Jakub a Jan, kteří jej doprovázeli. Vzal je hlouběji do Getsemanské zahrady, kde se stali svědky jeho krvavého potu a jeho ochotného vydání se do rukou stráží. Ale také zde Ježíš hledal ve své úzkosti u tří apoštolů posilu:

Tehdy jim řekl: „Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se mnou!“ Poodešel od nich, padl tváří k zemi a modlil se: „Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš.“ Potom přišel k učedníkům a zastihl je ve spánku. Řekl Petrovi: „To jste nemohli jedinou hodinu bdít se mnou? „Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Duch je odhodlán, ale tělo slabé.“ Odešel podruhé a modlil se: „Otče můj, není-li možné, aby mne ten kalich minul, a musím-li jej pít, staň se tvá vůle.“9

Při ukřižování Ježíše byl pod křížem pouze Jan, a jako jediný z apoštolů sledoval utrpení svého Pána. Společně s ním truchlila nad Ježíšovou smrtí jeho matka Salome a Ježíšova matka Marie. Byl tím, kdo přijal z Ježíšových úst jeho poslední vůli, ve které jej žádal, aby přijal Marii za svou matku: „Ženo, to je tvůj syn.“ – „To je Tvá matka.“ 10 Pravil Ježíš. Od té chvíle se o ni Jan staral jako o svou vlastní matku.

Jan se však po císařově smrti do města Efesu vrátil, zde nakonec zemřel ve ctihodném věku přirozenou smrtí. Jan je tak jediným apoštolem, který nezemřel mučednickou smrtí.

Po Ježíšově smrti Jan společně s Petrem a dalšími Apoštoly nadále roznášeli zvěst o Synu Boha narozeného z člověka. Stali se duchovními vůdci rané křesťanské církve. O významu apoštola Jana svědčí i slova apoštola Pavla, který jej společně s Jakubem a Petrem označil za sloup církve.11 Jan během svého života patrně vykonal řadu misijních cest v Malé Asii. Některé části pozdějších let Janova života, jsou však opředeny legendami. Existuje jeden apokryfní text, který se nazývá Skutky Janovi, vypráví o apoštolově životě ve městě Efesu (v dnešním západní Turecku). Jeho pravdivost se však nedá dokázat. Později byl označen za gnostickou herezi. O životě apoštola Jana v Efesu však svědčí i raně křesťanská tradice, o které se dozvídáme prostřednictvím církevních otců. Jedním z nich byl i sv. Augustin, který legendu o Janovi zaznamenal. Legenda vypráví o jeho sporu s císařem Domitianem, který ho kolem roku 95 našeho letopočtu nechal bičovat a poté vhodit do kotle s vařícím olejem. Vroucí olej se však proměnil v příjemnou posilující lázeň a Jan z ní vystoupil zcela bez úhony. Když to Domitian viděl, dostal strach, a nakonec Jana pouze vyhostil na ostrov Pathmos. To, že byl Jan na ostrově Patmos je pravdivá zpráva, protože ji potvrzuje samotný Jan ve své knize Zjevení Jana, kterou na ostrově napsal.12 Jan se však po císařově smrti do města Efesu vrátil, zde nakonec zemřel ve ctihodném věku přirozenou smrtí. Jan je tak jediným apoštolem, který nezemřel mučednickou smrtí. Kde je Jan pochován s jistotou nevíme, avšak nad jeho domnělým hrobem, stojí dodnes v blízkosti archeologické lokality Efezu, konkrétně ve městě Selcuku, zbytky baziliky Sv. Jana z 6.století, která je stejně jako samotný Janův život, opředena mnohými tajemstvím.13

Redakce Genesis Era

Související články

Jak dosáhnout spravedlnosti? 07/15 | Vrabcova píseň o naději

24. května 2024

Audiokniha motivuje posluchače k tomu, aby si uvědomili, že víra v Boha, naděje a láska jsou hodnoty, se kterými stojí za to žít.

Je Bůh mocný, nebo bezmocný? 06/15 | Vrabcova píseň o naději

24. května 2024

Audiokniha motivuje posluchače k tomu, aby si uvědomili, že víra v Boha, naděje a láska jsou hodnoty, se kterými stojí za to žít.

Co je a co není z tohoto světa? 05/15 | Vrabcova píseň o naději

23. května 2024

Audiokniha motivuje posluchače k tomu, aby si uvědomili, že víra v Boha, naděje a láska jsou hodnoty, se kterými stojí za to žít.

Kdy naděje a víra není iluzí? 04/15 | Vrabcova píseň o naději

23. května 2024

Audiokniha motivuje posluchače k tomu, aby si uvědomili, že víra v Boha, naděje a láska jsou hodnoty, se kterými stojí za to žít.