Biblické pojetí lásky (citáty z Bible o lásce)

Ačkoliv Bible rozhodně není knihou milostnou, lze toho v ní o lásce nalézt mnoho. Počínaje biblickou knihou Píseň písní, přes některé Žalmy až k jednotlivým citátům. Můj nejoblíbenější citát o lásce je z listu Apoštola Pavla:

„Láska je trpělivá, je laskavá, láska nezávidí, láska se nevychloubá ani nepovyšuje; není hrubá, nehledá svůj prospěch, není vznětlivá, nepočítá křivdy, není škodolibá, ale raduje se z pravdy; všechno snáší, všemu věří, vždycky doufá, všechno vydrží.“ (1. list Korintským 13,4-7)

Přesto, že nepopisuje to, co je láska, vystihuje to jaká láska je.
I když někdy v souvislosti se slovem láska používáme spojení jako najít či ztratit lásku, láska není něco, co prostě jen tak máme. Láska je totiž dar, který jsme dostali my lidé od Boha. Jak píše Jan:

„Milujme jedni druhé, milovaní – vždyť láska je z Boha.“ (1. list Janův 4,7)

Ale když půjdeme ještě dál, zjistíme, že láska není pouze něco, co Bůh má a nám to také dal. Čteme totiž, že:

„Bůh JE láska. Kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh v něm.“ (1. list Janův 4,16)

Láska tedy není pouze darem od Boha. Něčím, co jsme dostali a teď to vlastníme. Láska je sám Bůh, který s námi skrze ni zůstává. Bůh je s námi přítomen v naší lásce, ale nejen v lásce k Bohu, ale i bližnímu. Vždyť již ve Starém zákoně můžeme číst:

„Miluj svého bližního jako sám sebe.“ (3. kniha Mojžíšova 19,18)

Proto lásku musíme brát jako něco obklopujícího nás všechny. Láska není vyhrazena pro vyvolené, naopak. Láska by nás měla provázet celým životem. Láska je opak nenávisti. Láska a nenávist se vylučují jako světlo a tma.

„Kdo říká „Miluji Boha“ a přitom nenávidí bratra, je lhář. Když někdo nemiluje bratra, kterého vidí, nemůže přece milovat Boha, kterého nevidí.“ (1. list Janův 4,20)

Proto pokud chceme svá srdce otevřít lásce, musíme je uzavřít nenávisti. Je jasné, že milovat své bližní a své bratry je něco, co nám umožní žít v radosti obklopeni láskou.

Ježíš ale zachází ještě dál, když říká:

„Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují.“ (Matouš 5,44)

Ježíš touží, abychom se láskou obklopili úplně. Aby láska nebyla privátní, výběrová. Láska není něco, co si zaslouží jen někdo, protože potom omezujeme sami sebe v jejím šíření. Láska je dar, kterého si musíme vážit a který musíme šířit dál.

Na konci ještě připomenu výše zmíněnou Píseň písní. Milostná poezie, která je vykládána mnoha způsoby, nikdo však nepochybuje, že láska je jejím ústředním motivem.

„Ach, jak jsi krásná, lásko má,
ach, jak jsi krásná!
Tvé oči pod závojem jsou jako holubičky,
tvé vlasy jako stádo koz,
jež sbíhá z gileádských hor.
Tvé zuby jsou jak stádo ovcí skvoucích,
když vycházejí z koupadla:
jak párky dvojčat kráčejí,
ani jediné nechybí.
Jako karmínová šňůrka jsou tvé rty,
tvá ústa tolik líbezná!
Jak plátky granátových jablek
jsou pod závojem spánky tvé.“
(Píseň písní 4,1-4)

Píseň písní je určitě našemu chápání lásky blízká. Metafory, která oslovovanou velebí, popis krásy a úžasu. Láska zaměřená na fyzický vzhled, ale i na duši milované. Toto pojetí lásky může být někdy problematické. Lidé si mnohdy (žel) lásku zaměňují s věcmi, jako je touha či chtíč. Zaměňují lásku k bližnímu za touhu vlastnit. A proto nezapomínejme, láska není věc fyzická, nebo duševní (i když se v těchto oblastech také projevuje), láska je dar, kterého si musíme vážit a který musíme šířit dál. A i když je láska něco, čeho se občas bojíme, protože by nám mohla ublížit, mysleme na to, že opravdová láska neubližuje. Opravdová láska je dobrá a opravdová láska je Bůh. Proto se nebojme lásky, neutíkejme před ní, ale naopak. Utíkejme se k Bohu a nechme ho pobývat mezi námi skrze lásku.

Redakce Genesis Era