Co Bible doopravdy říká?
Často se můžeme setkat se spojením „Bible říká, že…” Mnoho pouček, mravních zákonů či pravidel chování hledají v Bibli podporu. V Bibli je mnoho informací, je různorodě vykládána a někteří tvrdí, že je v ní odpověď opravdu na vše. Co ale Bible skutečně říká? Jak a proč Bibli vlastně číst a jak ji pochopit? O čem Bible je?
Bible není jen souborem citátů a historických příběhů. Je to kniha, která nám má co říct i do našeho běžného života. Bible je Slovo Boží, které je více než frázemi, které je nutné opakovat.
Bible začíná od popisu počátku dějin naší země, kdy Bůh stvořil svět. Mnoho i nevěřících lidí zná biblické detaily, jako že svět byl stvořen za 7 dní, že člověk byl stvořen k obrazu Božímu atd. Nejdůležitější informace však není to jak, ale právě to, že svět stvořil Bůh. Už od počátku, od stvoření světa až k samému konci, tedy spáse člověka, je hlavním původcem Bůh.
Bible je ukázka Boží přítomnosti v běhu dějin. Bible, ačkoliv je psaná lidmi, je ‘diktována’ Bohem.1 Bible není napsaná jako jednoduchý návod. Bibli nelze jen tak číst, Bible je studium na celý život. A přesto, že nám někdy může připadat složitá, ve výsledku je podstatné hlavně si uvědomit, proč tu Bible je. Jak píše Apoštol Pavel:
„Všechno, co bylo v minulosti zapsáno, bylo zapsáno pro naše poučení, abychom díky vytrvalosti a povzbuzení, které je v Písmu, měli naději.”(Řím 15,4)
Bible nám má pomoci dostat se blíže k Bohu. Popisuje dějiny proto, aby popsala Boha. Umožňuje nám Jej alespoň částečně pochopit a navázat spojení s ním. Ukazuje nám ho ne popisem jeho osoby, ale popisem jeho činů. Bible nám otevírá oči a ukazuje nám, že za vším je Bůh. On tu pro nás vždy byl a stejně tak my bychom tu měli být pro něj. Stejně jako Abraham Bohu vždy na Boží volání odpovídal „zde jsem” (1. Mojžíšova 22,1), měli bychom si i my uvědomit, že jsme tu pro Boha stejně jako on je pro nás.
Nejčastější způsob, jak se s Bohem propojit je modlitba. Modlitba není jen určitý zvyk, je to rozhovor s Bohem.
„Často si myslíme, že modlitba je pro nás příležitostí mluvit, ale ona je zároveň i prostorem pro tiché naslouchání.”2
Ale modlitbu je vždy potřeba doplnit studiem Bible. Protože právě Bible nám pomůže najít odpovědi, pomůže nám rozluštit náznaky, které nám jsou vnuknuty, a hlavně nám je pomůže interpretovat tak, abychom byli v souladu se Slovem Božím. Bible není jen kniha, Bible je dialog mezi námi a Bohem.
Někteří čtenáři jsou možná právě zklamáni. Co tedy mám hledat v té Bibli? Kde přesně najdu svoje odpovědi? Bible ale není encyklopedií ani sadou odpovědí. Bible není výkladovým slovníkem světa, ačkoliv vykládá svět. Je to zákon bez paragrafů, je to učebnice života. A i přesto, že existuje mnoho výkladů, Biblí s poznámkami nebo celých knih zabývajících se Biblí, nelze napsat jednu jinou knihu, která by Bibli vysvětlila a nahradila.
„Bibli proto nečteme jen kvůli tomu, abychom získali určité informace, ale abychom se setkali s Bohem.”3
Bible je Kniha knih proto, že je více než knihou. Bible je slovem Božím, zaznamenaným pro naše lidské pochopení. Ale ačkoliv je zapsaná a hmotná a můžeme ji vlastnit, není jenom předmětem. Je to dar od Boha, jeho pomoc, jeho nabídka a možnost, jak s ním komunikovat. Bibli není nutné analyzovat rozumem, ale je důležité naslouchat jí srdcem.
