Úvod Magazín Bůh a Bible Desatero – 7. přikázání

Desatero – 7. přikázání

Byl to mladý muž, asi 18letý, který přišel za mnou s tím, že by chtěl hovořit o Božích přikázáních. Není mým zvykem dávat toto téma na první místo, ale vyhověl jsem. Procházeli jsme jedno přikázání za druhým, a onen mladý muž s každým z nich souhlasil. Dokonce řekl, že jsou velmi dobrá. Ke změně došlo, když jsme hovořili o přikázání sedmém. Ne, to neberu, prohlásil. Nezabývejme se myšlenkou, jestli má člověk právo či myšlenkové, charakterové a jiné vybavení k tomu, aby mohl hodnotit to, co Bůh řekl, a podívejme se na ono přikázání, které dnes čtenáře spíše irituje než naplňuje. V čem je jeho hodnota? Chrání manželství před porušením, chrání důstojnost člověka, a také jej chrání před zklamáním a řadou problémů.

Četné negativní důsledky dávají za pravdu Bibli. Každý dar, který jsme jako lidé dostali, je možné zneužít. Dar vychutnat si jídlo tím, že se budeme přejídat, dar pracovat přepracováním. I dar sexuality je možné zneužít, a to v náš neprospěch.

Je zajímavé, že toto přikázání leží mezi varováním před zabitím někoho a varováním před krádeží. Obě okolní přikázání jsou v očích společnosti důležitá a musí být platná. Proč tedy nevzít i to, které leží mezi nimi, a to je nesesmilníš – nezcizoložíš.1 V češtině máme pro původní jedno slovo dva výrazy. Český studijní překlad používá slovo nezcizoložíš, kralický překlad nesesmilníš a ekumenický překlad používá nesesmilníš a pod čarou píše, že to také znamená nezcizoložíš. A ze slov nesesmilníš – nezcizoložíš, vyplývají přinejmenším tři věci.

Sexualita je Božím darem. Toto přikázání neznamená její tabuizování. Není hříchem, a pokud to někdo tvrdí, potom s tím Bible nesouhlasí. Vztah ženy a muže je základní formou lidského společenství. A je přirozené, že láska vyžaduje také tělesnou blízkost. Kdyby byla sexualita něčím zavrženíhodným, potom by toto přikázání nemuselo existovat. Ono ale vede k rozvážnému postoji, vymezuje se vůči nevázanosti a zneužitím daru sexuality. Na jedné straně nemůže jít pouze o věc reprodukce, na druhé straně nemůže jít ani o pouhou výměnu sexuálních služeb. Jde o spojení tělesné, emocionální, rozumové a intimní a není to prostředek k poznání, sjednocení či odpuštění. Je to naopak důsledek toho všeho. Spojení tělesné je potvrzením jednoty i v ostatních oblastech.

Jinou věcí, na kterou přikázání nesesmilníš – nezcizoložíš upozorňuje a před kterou varuje, je cizoložství, tedy nevěra. Ona je totiž přetrháním dosavadního vztahu a „darování“ sama sebe jinému. V současné společnosti je tento rozměr přikázání ještě, alespoň teoreticky, vnímán jako pravdivý a důležitý. I když žel, v praxi tomu už tak nemusí být. Dokonce se objevují hlasy, že při společném soužití i několika jedinců nejde o nevěru a nemorálnost, ale o projev osobní svobody. Avšak stále většina lidí vnímá, že nevěra, nebo cizoložství je něco, co je v rozporu s morálkou, ale také v rozporu se zachováním dobrých a smysluplných, kvalitních vztahů.

Sedmé přikázání není umístěno mezi přikázání nezabiješ a nepokradeš náhodou. Ale tak, jak vážně bereme opodstatněnost těchto přikázání, tak bychom měli brát důležitost i přikázání sedmého. A to pro naše dobro.

Ještě jiný význam se skrývá ve slově nesesmilníš. Co je to cizoložství je jasné. Jde o nevěru partnerů, kteří žijí v manželství. Co to ale je smilstvo? Pokud bychom sledovali pouze vyjádření křesťanských autorů, potom je smilstvo označeno jako pohlavní aktivita mimo manželství ve smyslu dvou lidí, kteří spolu nežijí v manželství. Je zajímavé, že Wikipedie říká: „Pod pojmem smilstvo (řecky πορνεία [por·nei′a], latinsky luxuria) se rozumí mimomanželský pohlavní styk“. A Slovník cizích slov.net to komentuje slovy. „Smilstvo je pohlavní aktivita mezi svobodnými partnery (kteří nežijí v manželství).“ To je něco, co v dnešní době nemá příliš zastání a považuje se to za přežitek, který patří do středověku. Nemylme se. Dopady této pomyslné svobody a „moderního“ jednání hovoří jasně. To by ale bylo na další článek. Slovo „nesesmilníš“ tedy signalizuje, že sexualita patří až do manželství.

A tak Bůh varuje před zneužitím úžasného daru, který člověku dal. A to ať už před použitím mimo manželství, což s sebou může přinést mnoho bolesti, dopadů na psychiku, citové okoralosti, děti, které nemohou žít s oběma rodiči, zklamání z pocitu pouhého využití, tak také před sexualitou v manželství ve formě nevěry. Četné negativní důsledky dávají za pravdu Bibli. Každý dar, který jsme jako lidé dostali, je možné zneužít. Dar vychutnat si jídlo tím, že se budeme přejídat, dar pracovat přepracováním atd. I dar sexuality je možné zneužít, a to v náš neprospěch. Chceme-li navázat kvalitní vztah, potom nemůže být sex „bránou do vztahu“, jak někdy slyším, stejně jako nevěra, která bourá vztahy a způsobuje problémy v životě dospělých i dětí.

Sedmé přikázání není umístěno mezi přikázání nezabiješ a nepokradeš náhodou. Ale tak, jak vážně bereme opodstatněnost těchto přikázání, tak bychom měli brát důležitost i přikázání sedmého. A to pro naše dobro. Na závěr si dovolím uvést slova z knihy Desatero, směrovky ke svobodě: „Poukazování na to, že to tak v životě nechodí, se nesmí změnit v kapitulaci před tlakem doby. Takový postoj by stál svobodu.“ 2

Jan Dymáček

Související články

Jak dosáhnout spravedlnosti? 07/15 | Vrabcova píseň o naději

24. května 2024

Audiokniha motivuje posluchače k tomu, aby si uvědomili, že víra v Boha, naděje a láska jsou hodnoty, se kterými stojí za to žít.

Je Bůh mocný, nebo bezmocný? 06/15 | Vrabcova píseň o naději

24. května 2024

Audiokniha motivuje posluchače k tomu, aby si uvědomili, že víra v Boha, naděje a láska jsou hodnoty, se kterými stojí za to žít.

Co je a co není z tohoto světa? 05/15 | Vrabcova píseň o naději

23. května 2024

Audiokniha motivuje posluchače k tomu, aby si uvědomili, že víra v Boha, naděje a láska jsou hodnoty, se kterými stojí za to žít.

Kdy naděje a víra není iluzí? 04/15 | Vrabcova píseň o naději

23. května 2024

Audiokniha motivuje posluchače k tomu, aby si uvědomili, že víra v Boha, naděje a láska jsou hodnoty, se kterými stojí za to žít.