Úvod Magazín Bůh a Bible Dialog mezi vědou a evangeliem
Dialog mezi Biblí a vědou

Dialog mezi vědou a evangeliem

Ukázka toho, jak se mohou věda a evangelium doplňovat

Autor: Martin Hanna
Přeloženo z článku: Science and the Gospel: A Dialogue

Úvod: Jak promlouvá Bůh

Co má společného biblické „věčné evangelium“ (Zjevení 14,6) z poselství tří andělů (verše 6-12) s dialogem mezi vědou a teologií? Podkopávají se vzájemně v tomto dialogu, nebo se naopak věda s teologií vzájemně podporují? V rámci odpovědí na tyto otázky se zaměřím na následující obecný popis vědy a teologie.

Zaprvé teologie není pouze akademickým oborem, ale z jejího řeckého názvu vychází, že je slovem (naukou) o Bohu (řecky: teos = Bůh, logos = slovo). Bůh k nám promlouvá skrze Písmo svaté a přírodu, my s ním mluvíme prostřednictvím modlitby a také o něm vyprávíme svými slovy nebo činy (které promlouvají hlasitěji než slova).1 Zadruhé, věda (latinsky scientia = znalosti) zahrnuje akademické obory formální, přírodní, aplikované, sociální a teologické vědy. Mnoho „hloubavých vědců a filozofů si uvědomovalo vzájemnou souvislost mezi akademickými obory a potenciální jednotou vědy a humanitních oborů.“2

Z tohoto pohledu může být někdo profesionálem v některých vědních oborech a v jiných bude laikem. Navíc je zřejmé, že jsme na určité úrovni zapojeni do vědy a teologie, a proto se na určité úrovni můžeme zapojovat do vědecko-teologického dialogu.

Od předmoderního k postmodernímu dialogu3

Když řešíme otázky z oblasti evangelia a dialogu mezi vědou a teologií, můžeme se podívat na následující biblický pokyn: „Vzpomeň na dávné dny, zvažuj roky z generace na generaci“ (5. kniha Mojžíšova 32,7).

V předmoderní době ovládala vědu teologie, protože církev zakládala univerzity, kde se rozvíjela věda. Občas docházelo ke sporům mezi tradiční teologií a novými vědeckými objevy. Nicméně některé základní předpoklady moderní vědy můžeme sledovat už právě v předmoderní době, kdy teologie vytvářela prostředí pro rozvoj vědeckých metod.

V moderně vyzrály různé vědní obory a přírodní vědy se staly králem vědy. Mnoho lidí přestalo považovat teologii za vědu a vědu začali přijímat jako řešení na všechny lidské problémy. A přesto Friedrich Schleiermacher (otec moderní teologie) definoval teologii jako pozitivní a praktickou vědu.4

V postmoderně si mnoho teologů uvědomuje, že na straně vědy i na straně teologie existují významná omezení a oba tyto směry lze využít k dobru nebo zneužít ke zlu. Někteří lidé na to reagují tím, že zaujmou anti-vědecký nebo anti-teologický postoj. Jiní na zastávají názor, že dialog mezi vědou a teologií může minimalizovat jejich potenciál zneužití ke zlu a naopak může maximalizovat jejich potenciál využití k dobru.

Je důležité poznamenat, že v současné době předmoderní, moderní a postmoderní pohledy existují vedle sebe. I když někteří lidé se výhradně ztotožňují s hodnotami jednoho pohledu, měli bychom zvažovat pozitivní a negativní stránky každého z těchto přístupů. Spíše potřebujeme biblicky erudovanou postmoderní strategii pro dialog mezi vědou a teologií namísto předmoderního pohledu, kde teologie vládla vědě, nebo namísto moderního pohledu, kde se stala králem přírodní věda.

Věčné evangelium: Pozvání k dialogu

Vědecko-teologický dialog by si měl uvědomovat Danielovo poselství, že Boží království je „království věčné“ (Daniel 3,33), které Ježíš zmiňuje jako „evangelium království“ (Matouš 24,14) a Jan jako „věčné evangelium“ (Zjevení Janovo 14,6). Toto evangelium podporuje všechny aspekty poselství tří andělů: hodinu soudu, uctívání Stvořitele, pád Babylonu, znamení šelmy, Boží přikázání a víru Ježíšovu (verše 6-12).

Nelze tvrdit, že by evangelium nesouviselo s dialogem mezi vědou a teologií, protože Ježíš říká: „Byla mi dána veškerá pravomoc na nebi i na zemi“ (Matouš 28,18).5 Rozsah této pravomoci uvidíme, když si uvědomíme, že podle vědeckých výpočtů je velikost vesmíru popsaná délkou 93 miliard světelných let – tuto vzdálenost světlo urazí za 93 miliard let při rychlosti 299 792 458 km/s.6 Tak obrovský vesmír poskytuje dostatečný prostor pro dialog mezi vědou a teologií. Navíc evangelium nám zaslibuje věčný život (1. list Janův 2,25), což nám poskytuje čas pro zkoumání vesmíru během věčnosti.

Proto vědu a teologii pochopíme mnohem hlouběji, až evangelium království „rozdrtí a ukončí všechna tato království, ale samo bude stát navěky“ (Daniel 2,44) a „kralování obdrží svatí Nejvyššího a ti budou královstvím vládnout až na věky, ba na věky věků“ (Daniel 7,18). Avšak už nyní se můžeme zapojit do tohoto dialogu, protože Boží „království je království věčné“, trvá „z pokolení na pokolení“ (Daniel 3,33) a „v lidském kralování Nejvyšší vládne“ (Daniel 4,14). Navíc „Boží království je mezi“ námi (Lukáš 17,21), což nás vede k zapojení do vědecko-teologického dialogu.

dialog

Celý článek zobrazíte po přihlášení.

Kompletní článek a další exkluzivní filmy a obsah získáte po přihlášení.

ZÍSKAT ČLENSTVÍ

Již máte účet? Přihlaste se.

Svůj účet máte navždy zdarma.

Odvaha k dialogu, který se odehrál v biblické knize Daniel

„Současná postmoderní doba přináší náročnou a strhující příležitost pro vědecko-teologický dialog“

Z pokynů, které dostal Daniel ve svém vidění můžeme získat hodnotné poznatky „ale ty, Danieli, ta slova uzavři a tu knihu zapečeť až do času konce. Mnozí budou prohledávat a poznání se rozmnoží“ (Daniel 12,4). Daniel chtěl poznat historické události a jejich načasování (Daniel 8,14; 9,24-27; 12,5-13), které vedou k době, kdy „povstane Michael“ a Boží lid bude zachráněn (Daniel 12,1). Na rozdíl od Daniela se nyní můžeme dívat zpět do minulosti na události, které chtěl vidět: například život, smrt a vzkříšení Ježíše (1. list Petrův 1,10-12).

Bůh používá toto rozšířené poznání k tomu, aby se zvýšila efektivita při šíření evangelia. Danielovi bylo zjeveno ve vidění: „žádní ničemové nic nepochopí, ti rozumní však pochopí“ (Daniel 12,10) Dle kontextu této kapitoly jsou „rozumní“ ti „kdo ke spravedlnosti dopomáhají mnohým“ (verš 3). Budou podobně jako Daniel odpočívat ve smrti a potom povstanou „na konci dnů … ke svému údělu“ (verš 13), aby zářili „jasem oblohy“ a „jako hvězdy navěky a navždy“ (verš 3). Dokonce i nyní „stezka spravedlivých je jako záře úsvitu, září víc a víc, až do bílého dne“ (Přísloví 4,18).

Přínos rozšíření historického poznání doprovází přínos rozšíření všech druhů poznání. To se projevilo, když Bůh dal židovským mladíkům znalost veškerého „písemnictví i moudrost a rozuměli tomu, Danielovi nadto dal chápat každé vidění a sny“ (Daniel 1,17), dostali rozumnost v každém ohledu vzdělání i porozumění „chaldejskému písemnictví a jazyku“ (verš 4).

V našem vědecko-teologickém dialogu musíme odmítnout to, „co se falešně nazývá ‚poznání‘“ (1. list Timoteovi 6,20). Zároveň nás k dialogu povzbuzuje skutečnost, že židovští mladíci s Boží pomocí (Daniel 1,17) studovali na Babylonské univerzitě desetkrát lépe než ostatní ve všech oblastech moudrosti a poznání (verš 20). Je zcela jasné, že Bůh nemá strach z nárůstu poznání a jeho lid by se také toho neměl bát.

Rozšíření poznání a vědy

Dialog až do druhého příchodu Ježíše Krista23

Ježíš vyučoval podobenství o „tajemství Božího království“ (Lukáš 8,10), které zahrnují tajemství evangelia (Římanům 16,25). Když přemýšlíme o dialogu mezi teologií a vědou, měli bychom se zaměřit na podobenství, ve kterém Ježíš opravil lidi, kteří „si mysleli, že Boží království se má objevit ihned“ (Lukáš 19,11). Reagoval na to podobenstvím o deseti hřivnách, kde služebníci dostali deset hřiven s pokynem „hospodařte s nimi, dokud nepřijdu“ (verš 13).24

Hospodaření v tomto podobenství o království také povzbuzuje také k prohlubování znalostí v oblastí duchovního daru vzdělávání.25 Při jiné příležitosti Ježíš řekl: „Proto se každý učitel Zákona, který se stal učedníkem království Nebes, podobá člověku hospodáři, který ze svého pokladu vynáší nové i staré“ (Matouš 13,52). Toto učení je důležité pro každého studenta v našich školách od mateřské školky až po univerzitu včetně zapojení do studia Bible během sobotní školy.

Skutečný dialog mezi vědou a teologií je motivován nadějí očekávání druhého příchodu Ježíše Krista. Vždy bychom měli být „připraveni, protože neznáme hodinu, v níž přijde Syn člověka“ (Matouš 24,44). Skutečně nemáme žádný čas na to, abychom zaměřovali svou pozornost na výpočty, kolik času nám zbývá, abychom se mohli připravit. Vykoupení se už dnes rychle přibližuje! „Už nastala hodina, abyste procitli ze spánku; vždyť nyní je naše záchrana blíže, než když jsme uvěřili“ (list Římanům 13,11). Proto každý, kdo očekává druhý příchod Ježíše Krista je zavázán jednat jako hospodář s Božím královstvím takovým způsobem, jako kdyby se Ježíš měl vrátit dnes, aby zhodnotil náš vědecko-teologický dialog.26

Boží království

Dialog, který Laodicejskou (vlažnou) církev proměňuje na horkou

Ellen Whiteová zdůrazňuje že jedna z příčin vlažnosti Laodicejské církve (Zjevení 3,14-22) spočívá v její intelektuální lenosti. „Ptají se: ‚k čemu potřebujeme vzrůst v poznání …?‘ To přece vysvětluje všechno. Oni myslí, že jsou bohatí, mají všeho dostatek a nepotřebují nic.“35 Nicméně v současné době „je kniha Daniel odpečetěná“ a „kvůli nárůstu poznání jsou lidé připraveni obstát v posledních dnech36Máme si velmi vážit každé části získaných znalostí“ a křesťané „by měli využít každou chvíli k rozšiřování jejich poznání.37

Nárůst poznání zahrnuje dialog mezi vědou a teologií, protože „poznání vědy jakéhokoli druhu je mocné, je Božím záměrem, aby se na našich školách vyučovala pokročilá věda jako příprava na dílo, které bude předcházet závěrečným událostem v dějinách Země. Pravda se musí šířit do nejvzdálenějších končin Země prostřednictvím vyškolených lidí k této práci.38Při studiu vědy také máme poznávat našeho Stvořitele. Veškerá věda pouze vykládá Boží rukopis v materiálním světě.39

Skutečný dialog se vyhýbá falešné vědě, která nadřazuje satanské „myšlenky o vědě a přírodě“ nad Boží Slovo. Podobně se také vyhýbá falešné teologii, která ignoruje „řetěz spojených pravd“ a projevuje se „změtí nesouvisejících myšlenek“, které jsou doplněné biblickými texty „zamíchanými do klamné sítě.“40 Lidé, kteří studují přírodu a Písmo mohou získávat nové poznatky z obou zdrojů. „Kniha přírody a psané Slovo si vzájemně neodporují, ale vzájemně se osvětlují. Pokud těmto zdrojům správně porozumíme budou nás více seznamovat s Bohem“ a povedou nás k „vědomé důvěře v Boží Slovo.41

Studenti zakořenění a upevnění ve víře by i dnes podobně jako v době proroka Daniela měli vstupovat do předních institucí, které nabízejí širší záběr studia s odlišnou intelektuální úrovní a s populárními metodami vzdělávání a teologie. To je připraví k práci pro vzdělané třídy lidí, aby mohli opravovat omyly současné doby a konat dobrou práci. Dokonce i když budou získávat své vzdělání mohou zasévat semínka pravdy do jiných lidí.42 Zcela jistě nemáme být vlažní v oblasti vědecko-teologického dialogu. Máme být zapálení pro kázání evangelia způsobem, který je relevantní pro kulturu, kde dominují vědecké metody.

Závěr: růst v milosti a dialog

Zkrátka, mnoho křesťanů se zapojuje do vědy a teologie a současná postmoderní doba přináší náročnou a strhující příležitost pro vědecko-teologický dialog, který bude zaměřen na věčné evangelium. Daniel předpověděl nárůst poznání pro dobu konce. A Ježíš povolává vědce a teology k dialogu před jeho druhým příchodem. Tento dialog nám pomáhá překonat Laodicejskou vlažnost a usnadňuje nám dokončit naše poslání. Nevyhýbejme se vědecko-teologickému dialogu. Místo toho se s nadšením zapojme do tohoto dialogu během našeho růstu „v milosti a poznání našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista“ (2. List Petrův 3,18), „ve kterém jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání“ (Koloským 2,3).

Martin Hana je systematickým teologem, učí na Andrewsově univerzitě (teologický seminář Církve adventistů sedmého dne) v Berrien Springs, Michigan, USA.

Související články

Smrt - co o tom říká bible

24. června 2022

„Hřích přišel na svět skrze jediného člověka a s hříchem přišla smrt. Smrt se pak rozšířila na všechny lidi, poněvadž všichni zhřešili.”

Kalvinismus – to je co?

22. června 2022

Ať už mluvíme o reformaci české, německé nebo švýcarské, vždy je klíčové přiblížení životního stylu co nejvíce pravdě a návodu Bible.

Konec světa podle Bible

20. června 2022

Armageddon je vyvrcholením boje mezi dobrem a zlem, odehrávajícím se i v lidské přirozenosti, jež nemůže být přetvořena pouhou lidskou snahou.

Stvoření Adama z vědeckého hlediska

17. června 2022

Dokáže věda 21. století odpovědět na otázku, zda je člověk výsledkem inteligentního návrhu? K čemu směřují nové důkazy o původu člověka na poli informační vědy?