Modlitba za zemřelé
Celý článek zobrazíte po přihlášení.
Kompletní článek a další exkluzivní filmy a obsah získáte po přihlášení.
ZÍSKAT ČLENSTVÍSvůj účet máte navždy zdarma.
Tato konkrétní modlitba bývá používána v den zemřelých (Dušičky).4 Abychom se ale mohli za zemřelé modlit, je nutná víra v místo, kam lidé po své smrti odcházejí. Tím je pro nereformované církve Očistec. Ten ovšem není v Bibli zakotven, a není možné z Bible jeho existenci dokázat. Existuje pouze několik málo zmínek ve Starozákonních a Novozákonních textech, které byly ve prospěch Očistce interpretovány.5
Po spánku přichází odměna
Abychom ale mohli skutečně odpovědět na otázku, co se stane s člověkem po smrti, musíme si vyložit, co je to člověk podle Bible. Stvořil jej Hospodin, se všemi tělesnými náležitostmi, do nichž vdechl život. Tedy až tímto „dechem života“ se stvořené tělo mění v živoucí bytost. Bible tedy vyznává holistický přístup a nahlíží člověka jako celistvou jednotku. Tělo a duše jsou dvě neoddělitelné části.
Smrt pak lze definovat jako opak Stvoření – jde tedy o přerušení života. Lidé, svou podstatou smrtelní, nemaje v sobě zdroj života, nemohou tedy po své smrti někde být a cokoliv prožívat. Zdroj života, a tedy nesmrtelnost, náleží pouze Pánu. To, že dnes spousty lidí věří, že po smrti skutečně nezemřou, ale budou pokračovat jen na jiné úrovni, je satanovou největší lží.
To nicméně neznamená, že by smrt znamenala definitivní konec. Ježíš Kristus ji nazývá spánkem. Během tohoto spánku všichni čekají na Vzkříšení. V tomto smyslu je tedy smrt požehnáním – odpočineme si od práce a čekáme na svou odměnu, která přijde právě až se Vzkříšením, nikoli ihned po smrti. To nastane na konci věků s návratem našeho Pána Ježíše Krista na zem. Odměnou pro věřící je pak právě nesmrtelnost.6
Jediná naděje
Bible se tedy nikde nezmiňuje o nesmrtelnosti duše či o tom, že by duše byla svébytná inteligentní entita oddělitelná od těla, která po jeho smrti někde dále žije, cítí a myslí. To je důsledkem dualistického myšlení, které bylo do křesťanství přejato od Platona a převažuje mezi křesťany dodnes. A proto, že duše bez těla nemůže existovat, neodchází tedy nikam po jeho skonu a neoplývá přetrvávajícím vědomím, modlit se za zemřelé postrádá smyslu. Bible naopak zakazuje jakkoliv se s mrtvými spojovat, spiritismus je falešný.7 Víra v nesmrtelnost duše totiž vylučuje Vzkříšení. Tedy i přesto, že smrt je těžká a smutná, zrcadlí se v ní cosi pro nás velmi přínosného – připomínka toho, že sami v sobě si život neneseme, nýbrž závisíme na Bohu. Zemřít mladý proto není takovou trágedií jako zemřít vzbouřen proti Pánu. Protože naděje na Vzkříšení a nesmrtelnost je jedině v Kristu. Aneb „Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít“.8
Redakce Genesis Era
