Úvod Magazín Bůh a Bible Popeleční středa

Popeleční středa

Popeleční středa je sváteční den, jehož termín se odvíjí od data Velikonoc, které jsou oslavou jedné z největších událostí. A tou je smrt a vzkříšení Ježíše Krista. Velikonoce nemají přesně stanovené datum, ale Velikonoční neděle připadá na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti, tedy na měsíc březen či duben.1

Popeleční středa je 46. den před Velikonoční nedělí.2 Vrcholem Velikonoc je takzvané triduum, období od Zeleného čtvrtku přes Velký pátek, Bílou sobotu do Velikonoční neděle. Během této doby si křesťané připomínají poslední dny Ježíšova života na této zemi. Zelený čtvrtek je připomínkou Poslední večeře, Velký Pátek Ježíšova ukřižování, Bílá sobota připomíná Ježíšovo setrvání v hrobě a Velikonoční neděle jeho zmrtvýchvstání.

Popeleční středa je společně s Velkým pátkem obdobím přísného půstu. Tím je myšlen půst od masa, ale člověk by si měl také dopřát pouze jedno jídlo denně.3 Období postní v širším slova smyslu trvá v západní tradici již od Popeleční středy, s výjimkou nedělních dnů. Ve východní tradici je obdobím půstu Velikonoční týden před Velikonoční nedělí. V tomto období by se měl člověk pokusit odříct si cokoliv, co pro něj není nutné a obrátit své soustředění na očištění a obnovení, respektive prohloubení vztahu s Bohem.

Křesťanská oslava Velikonoc svým způsobem nahrazuje původní židovský svátek Pesach, který oslavuje odchod Izraelitů z Egyptského otroctví, a je tak jedním z nejvýznamnějších a zároveň nejstarších židovských svátků. Během tohoto svátku dorazil Ježíš do Jeruzaléma, kde byl následně ukřižován.

Popeleční středa byla v raném křesťanství doprovázena praxí takzvaného veřejného pokání, kdy byl biskupem vyvolený kajícník, který byl oblečen do roucha, posypán popelem a slavnostně vyhnán z kostela. Musel poté až do oslav zmrtvýchvstání žádat před vchodem kostela veškeré křesťany o modlitbu. Praxe veřejného pokání se postupně vytrácela, ale výmluvné gesto sypání popela na hlavu se rozšířilo na účastníky bohoslužeb. Mužům se na hlavu popel přímo sypal, zatímco ženám, které nosily závoj, byl popelem vyznačen křížek na čelo, takzvaný popelec. Tento obyčej sahá až do 10.století a značení kříže na čelo zůstává dodnes. Při udílení popelce pronáší kněz slova „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš“ (srov. Genesis 3,19) nebo „Obraťte se a věřte evangeliu“ (Marek 1,15).4

Celý článek zobrazíte po přihlášení.

Kompletní článek a další exkluzivní filmy a obsah získáte po přihlášení.

ZÍSKAT ČLENSTVÍ

Již máte účet? Přihlaste se.

Svůj účet máte navždy zdarma.

Velikonoce mají své místo i v lidové tradici, která souvisí s křesťanstvím pouze volně. Náleží k oslavám příchodu jara. Například velikonoční motiv zajíčka je symbolem pohanské germánské bohyně Oestre, bohyně jara. V raném křesťanství tak jejich průnik s pohanskými svátky jistě notně napomáhal ke křesťanské konverzi.5

Věřící z křesťanské Církve adventistů se slavení těchto tradic vážící se k Velikonocím přímo neúčastní. Hlavním ukazatelem a průvodcem v duchovních záležitostech adventistů je pouze samotná Bible, ve které se o Velikonoční praxi, tak jak je pojata dnes, nepíše. Tento způsob oslav je tedy pouze součástí katolické tradice, a ne Písma svatého. Navíc smíšení oslav s různými pohanskými a folklorními motivy, které nemusí mít s křesťanstvím pranic společného, může působit pochybně. Avšak adventisté se nijak nestaví přímo proti oslavám Velikonoc a církev nechává rozhodnutí spíše na každém věřícím samotném. Podle slov prezidenta generální konference církve adventistů 7. dne, Teda N. C. Wilsona: „Jako církev nemáme oficiální postoj nebo prohlášení ohledně oslav Velikonoc a necháváme to na jednotlivcích.“6 Jsou-li oslavy Velikonoc vedeny v duchu křesťanských hodnot, a ne pouze jako komerční událost, která nás nutí k bezmyšlenkovitému nákupu zboží s křesťanskou tématikou, není na oslavě nic špatného. Naopak může vést k hlubšímu spojení s Bohem a k připomenutí si posledních událostí neobyčejného Kristova života.

Redakce Genesis Era

Související články

Co Bible doopravdy říká?

21. září 2022

Bible je kniha, která vyžaduje pozorné čtení a uvědomění si, že se vykládá sama sebou. Otázky, které nám klade, jsou v ní i zodpovězeny.

Biblické pojetí lásky (citáty z Bible o lásce)

14. září 2022

Láska není něco, co si zaslouží jen někdo. Láska je dar, kterého si musíme vážit a který musíme šířit dál.

Ukřižování Ježíše Krista

7. září 2022

Událost Ježíšovy smrti je vyústěním, jež dodává smysl celému příběhu. Ten směřuje do tohoto bodu časově i co do významu a proroctví.

Parusie - základní otázky

15. srpna 2022

Výraz parusie, z řeckého parúsia – přítomnost nebo také příchod, se používá pro označení druhého příchodu Krista na konci věků.