Proč se slaví Halloween
Listopad představoval pro Kelty první měsíc nového roku. Končí léto, je po sklizni a začíná zima, která pro tehdejší lidi znamenala značné potíže a v mnohých případech i smrt. Člověk žil v těsném sepětí s přírodou a jejími cykly a neobvykle dlouhá zima mohla být pro mnohé osudná.
Během oslav Samhainu zapalovali druidové veliké ohně, kolem kterých lidé celou dlouhou noc tančili. Byli oblečeni do kostýmů, nejčastěji ze zvířecích hlav a kůží. Obětovali svým přírodním božstvům mnohé dary a části ze své úrody, aby si naklonili jejich přízeň. Tato noc měla navíc pro kelty magický charakter, byla jediným časem v roce, kdy se protíná říše mrtvých a živých. Druidové komunikovali s mrtvými předky a pronášeli tajemná proroctví o nadcházející budoucnosti, která měla pro lidi důležitou úlohu a vzbuzovala naději na zdárné přečkání těžkých časů.
Na přelomu října a listopadu se slavily dva velice podobné římské svátky. První z nich byl svátek, během kterého Římané ctili své mrtvé a vzpomínali na jejich památku. Dalším svátkem byl svátek bohyně Pomony, která byla bohyní ovoce a stromů, jejím symbolem bylo jablko.
Když kolem 1. století našeho letopočtu dobyla Římská říše většinu území tehdejších keltských kmenů, všechny svátky začaly postupně splývat jeden s druhým a dodnes máme na tuto dobu památku v podobě tradice takzvaného lovení jablek, která je velice populární především v anglo-americkém prostředí – mladí nezadaní lidé loví se svázanýma rukama z kádě s vodou jablka. Kdo vyloví jablko jako první, jako první se vdá/ožení. V římských a keltských časech se také jablka věšela na stromy, aby se opět vrátilo hojné léto.
V katolické tradici se objevuje uctívání zesnulých v souvislosti se slavností všech mučedníků, jež se slavila ve výroční den vysvěcení římského Pantheonu2 na kostel Panny Marie a všech mučedníků kultem mučedníků. Papež Řehoř III. (731-741) později rozšířil tento svátek na všechny křesťanské světce a přesunul na datum 1.listopadu.3 Večer před tímto svátkem (31.10.), se začal nazývat: „All Hallows eve“ (předvečer všech svatých), ze kterého se později stalo již dnes známé slovo Halloween. Ke dnu všech svatých byl ještě přidán svátek všech mrtvých, takzvané dušičky, které připadají na den 2.listopadu. V tento den se katoličtí věřící modlí za duše svých drahých zesnulých.
Když bylo v 10. století v původně keltských zemích křesťanství již značně rozšířené, církev dále podporovala snahy, aby byly pohanské svátky nahrazeny těmi křesťanskými. Spíše ale docházelo k jejich splynutí. Lidé se převlékali do podob svatých, andělů a ďáblů. Mezi mladými lidmi a dětmi se ustálila koleda.
Ve Spojených státech amerických, kde je dnes svátek velice populární, se původně moc veliké oblibě netěšil. Důvodem je, že první kolonisté byli většinou protestantského vyznání, a tak se Halloween slavil spíše v jižních katolických koloniích. Zásadním se stal příchod irských katolíků v 19. století. Na současné podobě svátku se podílely i další kulturní vlivy. Příkladem může být mexický den mrtvých („Dia de los muertos“). Právě splynutí různých kulturních jevů stojí za unikátní podobou Amerického halloweenu.
V Česku nemá halloween velkou tradici. Postupně se však objevuje především v povědomí mladých lidí, kteří se se svátkem setkávají ve školách během hodin anglického jazyka. Školy také často pro děti pořádají průvody, na kterých se převlékají do kostýmů. Dá se říct, že popularita halloweenu v Česku postupně stoupá. Spíše než s koledníky se však u nás setkáváme jen s vyřezanými dýněmi v oknech.4
Co dodat? Snad pouze to, že mnohé svátky tvářící se jako křesťanské nemají s křesťanstvím nic společného. Svůj počátek mají v pohanství a z důvodu vyjití vstříc pohanům, kteří přecházeli ke křesťanství poté, co bylo křesťanství prohlášeno za státní náboženství (rok 313 po Kr.), jim byl dán i křesťanský nádech.
Redakce Genesis Era
