Izajáš byl starozákonní prorok žijící na konci 8. a v průběhu 7. století před Kristem. Za dobu svého prorokování působil jak na území Severního Království, Izraele, tak na území Jižního Království, zvaném Judea. Je autorem stejnojmenné Biblické knihy. Izajáš žil ve velice náročné době, plné nejistoty a válek. V době, kdy i samotní králové vyvolených židovských národů, odvraceli svou tvář od Boha a s troufalosti se oddávali modlářství. Izajášova proroctví můžeme podle jeho charakteristik rozdělit na dvě části. V první časti Izajáš nabádá k pokání a pokoře před Boží mocí.1 Barvitě líčí, tak jako nikdo jiný, Boží hněv, který zastihne každého, kdo neučiní pokání za své hříchy a bude dál pokračovat po špatných a nespravedlivých životních cestách. Druhá část se nese v duchu dobrého a utěšivého poselství. Ukazuje, že nikdy není pozdě se obrátit k Hospodinovi. Bůh přijme každého, kdo k němu v upřímnosti obrátí své srdce. Každý, kdo se skloní před Hospodinem a bude se kát, má šanci na vykoupení.2
„Nač vás ještě bít? … Pojďte, projednejme to spolu, praví Hospodin. I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh, i kdyby byly rudé jako purpur, budou bílé jako vlna.“ Izajáš 1,5.18.
Izajáš byl prorokem za vlády čtyř Judských králů: Azarjáše, Jótama, Achaze a Chizkijáše. Král Achaz se neštítil pohanských praktik a modlářství, obdivoval náboženství Asyrských králů, kteří oplývali velkou mocí. Judsko bylo za jeho vlády ohroženo Izraelskými a Aramejskými vojsky, která usilovala o spojení těchto tří království. Achaz se ze strachu spojil s pohanským Asyrským králem, Tiglat-Pileserem. Tento král si poté zcela podrobil Izrael a Samáří. Mnoho izraelských kmenů bylo odvedeno do otroctví. Judsko bylo pro své spojenectví uchráněno, ne však na dlouho.
Izajáš sledoval situaci své země s velikým zármutkem. Viděl však, že utrpení, která se na jeho národ snášejí, jsou zaviněna jeho hříchy a zpupností vůči Bohu. Za vlády Achazova syna, Chizkijáše se situace v Judsku začala pomalu měnit. Chizkijáš byl zbožný muž, a zahájil v Judsku velkou reformu. Podporoval kněží a proroky, společně se svým lidem konal bohoslužby. Dokonce obnovil zašlou slávu oslavy hodu beránkovo, na kterou se sešli lidé z celého Izraele a oslavovali Hospodina.3
„V Jeruzalémě byla veliká radost, jaká v Jeruzalémě nebyla ode dnů izraelského krále Šalomouna, syna Davidova.“ 2. Paralipomenon 30,26.
Jednoho dne král na smrt onemocněl. Dále však zůstával Bohu věrný jak svým srdcem, tak ve svých modlitbách. Prostřednictvím Izajáše však Bůh králi sdělil, že bude za své pokání vyléčen. Na znamení zázraku Bůh posunul paprsky na slunečních hodinách o několik stupňů zpět.
„Izajáš tedy volal k Hospodinu. A on vrátil stín na stupních, po nichž sestoupil, na stupních Achazových, o deset stupňů nazpět.“ 2. Královská 20,11.
Král se rozhodl nezahodit šanci, kterou od Hospodina dostal. Dále pokračoval v duchovní reformě své země a také se připravoval na válku s Asýrií, která v jeho očích musela brzo nastat. Nechal vystavět hradby, a připravoval obyvatele Judska k boji. Hrozba se nakonec skutečně vyplnila. Asyrský král vytáhl proti Judsku s obrovským vojskem. Chizkijáš však nadále udržoval svou víru v Hospodina a věřil že jeho království ochrání proti nadcházejícímu nebezpečí. Když před hradby královského města přijel Asyrský posel, začal krále vyzývat, aby se poddal a dal králi dopisy z Asýrie plné urážek a posměšků na Izraelského Boha. Chizkijášova přání ochrany byla v souladu s Boží vůlí a měla být prokázána jeho svrchovanost nad pohanskými bůžky.4 Bůh prostřednictvím Izijáše králi vzkázal:
Celý článek zobrazíte po přihlášení.
Kompletní článek a další exkluzivní filmy a obsah získáte po přihlášení.
ZÍSKAT ČLENSTVÍ
Již máte účet? Přihlaste se.
Svůj účet máte navždy zdarma.
„Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Slyšel jsem, když ses ke mně modlil kvůli Sancheríbovi, králi asyrskému. Toto je slovo, které o něm promluvil Hospodin: …Koho jsi haněl a hanobil? Proti komu jsi povýšil hlas a oči pyšně vzhůru zvedl? … Svými posly jsi pohaněl Panovníka… Vím o tobě, ať sedíš či vycházíš a vcházíš, jak proti mně běsníš. Protože proti mně tak běsníš a tvá drzost stoupá do mých uší, provleču ti chřípím kruh a do úst vložím uzdu. Odvedu tě cestou, po níž jsi přišel.“ (2. Královská 19,20-23.27.28.)
Tu noc přišlo vysvobození. Z nebe sestoupil Hospodinův anděl a pobil v táboře na 185 tisíc Asyrských vojáků. Král Sancheríb odtáhl se zbytkem vojsk zpět do vlasti, kde byl nakonec zavražděn svými syny.5
Izajášovi však bylo Bohem odkryto ještě jedno velice důležité proroctví. Spatřil totiž, že se víra v Hospodina brzy roznese do dalekých koutů zemí, mimo Izraelské národy. Vnímal odvedení Izraelitů do Asýrie jako znamení. A skutečně mnozí šířili svou víru i v cizích zemích. Dnes, se Boží slovo nese po celé zemi. Izajáš tak byl prvním kdo dokázal dohlédnout až k těmto událostem.6
„Těm z cizinců, kteří se připojili k Hospodinu, aby mu sloužili a z lásky k jeho jménu se stali jeho služebníky, praví: ‚Všechny, kdo dbají na to, aby neznesvěcovali den odpočinku, kdo se pevně drží mé smlouvy, přivedu na svou svatou horu a ve svém domě modlitby je oblažím radostí… Můj dům se bude nazývat domem modlitby pro všechny národy.‘“ Izajáš 56,6.7.
S rozšířením víry v Boha, Izajáš spojoval ještě jednu, nade vše důležitou událost. Prorokoval příchod Mesiáše počatého z panny, který vyvede lidi z temnoty do Božského světa. Bůh tak skrze Izajáš předpověděl příchod svého syna, Ježíše Krista.
„Lid, který chodí v temnotách, uvidí velké světlo… Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno: Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje. Jeho vladařství se rozšíří a pokoj bez konce spočine na trůně Davidově…“ ( Izajáš 9, 9:5)
Obrázek: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Book_of_Isaiah_Chapter_38-1_(Bible_Illustrations_by_Sweet_Media).jpg
Redakce Genesis Era
