SEBEPOZNÁNÍ – možný klíč ke spokojenému životu

Objevení sama sebe je pro nás důležité, protože je nutné, abychom pochopili svoji hodnotu i hodnoty obecně, abychom pochopili a přijali svoje místo ve společnosti, abychom dokázali vědomě řídit svůj život, uvědomili si, co je v životě důležité, co od života chceme, jakou si představujeme budoucnost, jaké jsou naše silné, ale i slabé stránky, naše schopnosti, naše zájmy, naše priority atd. Samozřejmě mohou přijít pochybnosti a také nesouhlas s tím, co objevíme při sebepoznávání, protože se nechceme spokojit s tím, že máme pouze na to a na to, že jsme dobří pouze v tomto, a ne ve všem, že máme silné stránky, ale žel i stránky slabé atd. Vnímejme hodnocení nás od ostatních, vnímejme co nám dělá radost a co starost, z čeho máme obavy, uvědomme si, o čem nejvíce přemýšlíme, na co stačíme a na co eventuálně nestačíme atd. A pokud všechno v sobě objevíme, uvědomíme si to, stejně jako se přijmeme právě takoví, jací jsme, pomůže nám to nasměrovat náš život správným směrem. Nebudeme se ani přeceňovat, ani podceňovat, najdeme správnou výši své životní úrovně, nejdeme si zaměstnání odpovídající našim schopnostem, najdeme si partnera, který bude sdílet stejné hodnoty jako my, postavíme si priority ne takové, které staví společnost, ale které my považujeme za opravdové hodnoty.

Jsem přesvědčen, že král Šalamoun, který napsal biblickou knihu Kazatel nám dává následováníhodný příklad takového sebepoznávání. On přemýšlel o sobě, svém životě, svých postojích, přáních, snech a také o všem, co si jako král dopřával, a co mu to přineslo. A opravdu si dopřával všechno: „Podnikal jsem velkolepá díla, postavil jsem si domy, vysázel vinice, založil si zahrady a sady…, zřídil vodní nádrže pro zavlažování lesních porostů. Nakoupil jsem si otroků a otrokyň…, stád skotu a bravu jsem měl víc než všichni, kdo byli v Jeruzalémě přede mnou. Nahromadil jsem si také stříbro a zlato… opatřil jsem si zpěváky a zpěvačky i rozkoše synů lidských, milostnice. Stal jsem se velikým a předčil jsem všechny, kteří byli v Jeruzalémě přede mnou; nadto při mně stála má moudrost. V ničem, co si žádaly mé oči, jsem jim nebránil, svému srdci jsem neodepřel žádnou radost“. (Kazatel 2,4-10) A potom přichází prozření: „Jaký užitek má člověk ze všeho svého pachtění, z toho, jak se pod sluncem pachtí?“ (Kazatel 1,3) A doslov: „Závěr všeho, co jsi slyšel: Boha se boj a jeho přikázání zachovávej; na tom u člověka všechno závisí“. (12,12-13)

Jan Dymáček