Stvoření Adama z filozofického hlediska

Moderní zpochybnění nedávného a rychlého stvoření světa

Dříve, než se pustíme do tématu, měli bychom si ujasnit několik důležitých rozdílů ve formulaci základních otázek. Bavíme-li se totiž o inteligentním, úmyslném a velmi rychlém stvoření ex-nihilo (tj. procesu, který dnes v přírodě nikde neprobíhá), ať už prvního člověka nebo prvních stromů, prvních ptáků či čehokoliv jiného na samotném počátku světa, mlčky předpokládáme dvě věci, zaprvé, že k této události může v principu dojít a zadruhé, že k této události v dějinách skutečně došlo.¹ První otázka je filozofická, principiální, druhá otázka je historická. Toto rozlišení je pro naše další úvahy podstatné, protože evoluční pohled na původ a historii tvrdí přesný opak … takže pokud něco nemá materiální příčinu – či obecně příčinu vysvětlitelnou materialisticky – nemůže k tomu, dle evolucionistů, v principu dojít.² Proto evolucionisté tvrdí, že ke stvoření přírody a člověka způsobem, jakým to popisuje Bible, nikdy nedošlo. Hlavně z tohoto důvodu je pro ně jakákoliv diskuse o úmyslném, inteligentním stvoření, ať už prvního člověka Adama, přírody či samotného vesmíru, ztrátou času a energie. Mají ale pravdu? Na tuto otázku se nyní pokusíme odpovědět.

Bible nám prý o původu světa a člověka neříká skoro nic

Typickým argumentem odpůrců biblického chápání světa je, že Bible je napsána tak archaickým a primitivním jazykem a obsahuje tak nejasné a vědecky nepřesné formulace, že její výpovědi není možné z vědeckého hlediska považovat za relevantní. To je však obludné nedorozumění a snadno prokazatelná dezinterpretace biblických textů. Bible byla ve skutečnosti napsána významově i gramaticky bohatším jazykem, než kterým hovoříme dnes my, tj. jazykem daleko schopnějším tzv. významové syntézy, která je nezbytná při vyjadřování morálních, vztahových a historických faktů a souvislostí, na rozdíl od dnešních jazyků, které jsou orientovány naopak na analytičnost vyjadřování, což je výhodné u materialisticky, konzumně a zážitkově orientovaného způsobu života. Tím zejména u indoevropských jazyků dochází k tzv. lingvistické deflexi, což je zjednodušeně řečeno postupná degenerace tvarosloví.³ Nejen z tohoto důvodu není snadné biblické texty správně přeložit do moderního indoevropského jazyka ze všemi významovými odstíny obsaženými v původním sdělení, protože moderní jazyky s mnohými biblickými pojmy a gramatickými tvary už vůbec nepracují a mají velké problémy je adekvátně vystihnout.⁴ Mnozí lingvisté proto hovoří o degeneraci moderního jazyka, ze které viní především konzumní, uspěchaný a povrchní způsob života, což je jeden z důsledků materialismu, jenž je hlavním pilířem evolucionismu.

Bible řeší jen ty nejdůležitější věci pro naši časnost i věčnost

Podstatné je, že stvoření člověka není v Bibli popsáno jako technologický, laboratorně kontrolovaný výrobní proces, kterým se vyrábějí např. dětské potraviny nebo mikroprocesory. Tento druh popisu jednak není pro pochopení podstaty problému (původu člověka) důležitý a jednak by se pro značnou část lidstva v průběhu dějin, kdy Bible již sloužila jako hotová kniha, stal buď nepochopitelným nebo naopak snadno zneužitelným. Bible má daleko vyšší a ušlechtilejší cíle, než je pouhé sdělování informací a návodů, a sice obnovit ztracený vztah mezi člověkem a Jeho božským Tvůrcem a ne mu vysvětlovat, jak byla stvořena jeho krev, kosti nebo mozek!

Bible proto nepoužívá v souvislosti se stvořením nám dnes blízký, suše popisný, analytický a redukcionistický jazyk pohanského neboli řeckého typu, který sděluje informace podobně, jako když kuchař čte nějaký recept či návod, ve kterém se postupuje od jednotlivých ingrediencí a úkonů až k výslednému produktu … tj. informace řadí za sebou v čase a z hlediska jejich přirozené příčinnosti. Bible sice takto stvoření světa zčásti také popisuje, ale jen velice okrajově (!), což právě navozuje dojem nízké vědecké úrovně. Tento dojem je však až groteskně chybný, protože jak obsah, tak forma, tak cíl biblického sdělení jsou velmi odlišné od všeho, co je dnes v naší pohanské kultuře pyšně označováno slovem „věda“.

Mgr. Libor Votoček
Redakce Genesis Era