Vánoce a poselství
V Lukášově evangeliu čteme:
„Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém světě proveden soupis lidu. Tento první majetkový soupis se konal, když Sýrii spravoval Quirinius. Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města. Také Josef se vydal z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova…“ (Lukáš 2,1-4)
Císař Augustus, známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus, byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14 n.l. Tedy jde o pravdivou, historicky doložitelnou postavu. Publius Sulpicius Quirinius byl římský aristokrat a úředník, místodržitel v Sýrii. Narodil se v roce 51 př. n. l. v Itálii a zemřel v roce 21 n.l. Jde tedy také o historicky doložitelnou postavu v dějinách. Město Nazaret, stejně jako město Betlém existuje i dnes ve státě Izrael, to znamená také pravdivá informace. A tady snad pravdivost biblické zprávy končí? Určitě nekončí. Doposud byla pravdivá, dokazatelná, a dál je také pravdivá. V Betlémě Marie porodila, narodil se Ježíš, a evangelista Lukáš pokračuje:
„Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově.“ (Lukáš 2,10-11).
A evangelista Matouš k tomu dodává:
„Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů. Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel,‘ to jest přeloženo ‚Bůh s námi‘.“ (Matouš 1,21.23)
A jsem přesvědčen, že právě tato zpráva je na Vánocích to nejpodstatnější, a to nejdůležitější. Narodil se Spasitel, narodil se někdo, kdo má tu moc, ale také ochotu vysvobodit člověka od zlého, od zatíženého svědomí, od všech chyb, které někdy způsobují až katastrofu v životě člověka i společnosti, vysvobodit od hříchu. A to ještě není všechno, On se narodil, aby mohl být s námi, s lidmi. Neustále a neustále jsme se jako lidé snažili v dějinách dopracovat se k ráji na zemi. Nedaří se, žel. Snažíme se být lepšími lidmi, lepší společností. Daří se? Mnohokrát jsme se přesvědčili, že sami na mnoho věci nestačíme a zjišťujeme, že nám dochází zkušenosti, moudrost i schopnost. Mnohokrát se v životě „chytáme stébla“. A Bible nám přináší zprávu, že Bůh nám nabízí pomocnou ruku, ne jenom stéblo. Že Bůh nám nabízí možnost porazit smrt. („Smrt je pohlcena, Bůh zvítězil“. 1. Korinským 15,54). Nabízí nám porazit hřích, což je provinění se proti Bohu, ale i lidem, proti správnému, morálnímu jednání, provinění se proti správným pohnutkám, čistým myšlenkám atd. Bůh nám nabízí ten ráj, po kterém tolik toužíme.
„A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: „Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu z očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude – neboť co bylo, pominulo.“ (Janovo Zjevení 21,3-4)
Ale to ještě není všechno. Když se Petr ptal Ježíše, co bude mít z toho, když Jej bude následovat, dostal odpověď, že dostane stokrát víc než on do vztahu s Ježíšem vloží a k tomu ještě život věčný. (Matouš 19, 29)
Dovolím si ještě zopakovat jednu větu z biblického textu, který jsme již uváděli. „… zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid.“ Komu je Boží nabídka, která je zprostředkovaná Ježíšem Kristem, přišlým na zem, určena? Je určena všem lidem. U nabídky, kterou nám Bůh dává neplatí „kdo dřív přijde, ten dřív mele“, neplatí výběr tomu ano, ale tomu ne, neplatí množství majetku a peněz, které máme, či nemáme, neplatí společenské postavení atd. Bůh dává tuto nabídku, Ježíš se narodil, aby přinesl, zprostředkoval tuto nabídku všem lidem. A dokonce dodává, že zadarmo. (Janovo Zjevení 22,17) Jedinou podmínkou z naší strany je tuto nabídku vírou přijmout. Vzít Boha vážně. A to jak svým přesvědčením, tak svým praktickým nažíváním. A k tomu ještě anděl dodává, že když přináší zprávu o narození Ježíše, přináší velikou radost. Určitě je tato zpráva důvodem k radosti a je škoda, pokud bychom se při prožívání Vánoc touto nabídkou nezabývali.
Jan Dymáček
