Úvod Magazín Příroda a evoluce Velryby: Fontány místo otisků prstů
Velryba Keporkak ve vodě s potápěčem

Velryby: Fontány místo otisků prstů

My velryby jsme živoucí superlativy. Čekali byste to od nás? Tak vám chci vysvětlit, jaké schopnosti a zvláštnosti, které jinak ve světě zvířat nikde nenajdete, nám velrybám Stvořitel propůjčil. Věděli jste například,

  • že jsou velryby, které se mohou sytit při rychlosti 10 kilometrů za hodinu, mohou trvale udržovat rychlost 35 km/h a tu – když to musí být – mohou zvýšit až na 65 km/h?
  • že jsou velryby, které jako tažní ptáci každoročně nastupují na cestu dlouhou 10 000 kilometrů?
  • že jsou velryby, které dokážou komponovat hudební skladby?
  • že jsou velryby, které vydechnou až 15 metrů vysokou fontánu vodní tříště?
  • že jsou velryby, které 3 000 metry drží rekord v hloubce ponoření?
  • že jsou velryby s pohybovým výkonem přes 850 kW (zatímco vaše auta střední třídy z toho mají jen desetinu)?
  • že jsou velryby, které mají objem plic 3 000 litrů (kdežto vy se zmůžete na čtyři, a nanejvýš sedm litrů)?
  • že jsou velryby, které hodnotou 42 % drží rekord v tučnosti mateřského mléka (kdežto u vašich matek je to 4,4 %, tedy asi desetina této hodnoty)?
  • že jsou velryby, jejichž jazyk je velký jako dva dospělí koně?
  • že jsou velryby, jejichž hlavní tepna (aorta) má průměr 50 centimetrů, což odpovídá rouře kanalizace?

Proč to všechno vypočítávám? Nejde nám o to, abychom si zajistily místo ve vaší Guinnessově knize rekordů. Důležité je něco jiného: Třeba vás při čtení zprávy o stvoření ani nenapadlo, že jsme jediná zvířata, která tam jsou jmenovitě zmíněna: „Bůh stvořil velké mořské obludy (BKR: velryby veliké), a všemožné druhy čilých živočichů, jimiž se zahemžily vody…“ (Gn 1,21 – B21). Proč asi? Věnoval Bůh našemu stvoření zcela mimořádnou péči? Měl z nás obzvláštní radost? Připusťme, že hlubší důvod není zřejmý, ale představte si toto: Dostalo se nám cti, abychom sloužily jako skrytý odkaz na Ježíšovo zmrtvýchvstání. Když jednou Ježíšovi kritici od něho žádali znamení, odkázal je na příběh proroka Jonáše: „Jako byl Jonáš tři dny a tři noci v útrobách velryby (řecky ketos), tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země“ (Mt 12,40 – B211).

Tím Pán Ježíš poukázal na své vzkříšení. Už jste někdy uvažovali o tom, které mořské zvíře má žaludek takové velikosti, aby se tam vešel člověk? To zůstává vyhrazeno jen našemu druhu. Když jsme ve zprávě o stvoření tak bezprostředně vyzdviženy, tak se ve výše uvedeném smyslu považujeme za znamení, které ukazuje na Ježíšovo vzkříšení, a které kromě toho vydává svědectví o Boží velikosti. Tak chci nyní trochu vyprávět o našem životě a o mnoha podivuhodných podrobnostech, abyste si mohli oprávněně udělat své vlastní závěry.

Vaši vědci nepoužili k systemizaci různou velikost našeho těla, odlišnost našich životních zvyků, metod lovu a hledání potravy nebo životního prostoru v mořích. Rozdělili nás do dvou velkých skupin (zoologicky „podřádů“) podle druhu našich čelistí: Mystatoceti (velryby bezzubé) a Odontoceti (velryby zubaté). K velrybám bezzubým patří tři čeledi: velryby (velryba grónská, velryba biskajská, velryba japonská, velryba malá, velryba jižní), plejtvákovcovití a vráskavci (plejtvák obrovský, plejtvák severní, plejtvák myšok, plejtvák Brydeův, keporkak dlouhoploutvý). Podřád velryb zubatých tvoří čeledi: vorvani, vorvaňovci (např. anarnak zubatý), narvali, sviňuchy a delfíni.

Naším životním prostorem jsou oceány, ale pamatujte přitom, že „velryby nejsou ryby, nýbrž savci“. Na svět přivádíme živá mláďata. To dělá sice i mořský okoun, ale přirozeně neexistuje žádná ryba, která by své potomky kojila. Ačkoliv žijeme výlučně v moři, jsme celou bytostí praví savci, a tedy i dýcháme vzduch plícemi. Naši tělesnou teplotu udržujeme na pevné hodnotě 36,5 °C – nezávisle na tom, zda se nacházíme v ledových vodách Antarktidy nebo v oblastech teplé vody jako u Azorských nebo Bermudských ostrovů. Umíte si představit, že tyto podmínky s sebou nesou nikoli zanedbatelný počet zvláštních problémů, ty však pro nás náš Stvořitel perfektně vyřešil.

fontána velryby

Naše narození a dětství

My velryby žijeme v monogamním manželství. K početí a porodu mláďat dochází ve vodě. Maminka velryby přivádí na svět mládě přibližně každé dva roky. Těhotenství netrvá tak dlouho, jak by se snad vzhledem k naší velikosti dalo očekávat: pouze deset až dvanáct měsíců; u mne je to však – jmenuji se vorvaň – přes 16 měsíců. V porovnání s nosorožci (18 měsíců) a slony (22 měsíců) je to u nás překvapivě rychlé. Když se přibližuje porod, vyhledáme si místo, kde nehrozí bouře. Naše nejdůležitější dětské pokoje jsou laguny v oblasti „Baja California“ pro plejtvákovce, Cortézovo moře pro plejtváka obrovského, pobřeží havajského ostrova Maui a některé ostrovy Baham pro keporkaka dlouhoploutvého, okolí Galapág či Azor a západní pobřeží Srí Lanky pro mne. Zatímco tuleni odcházejí k porodu svých mláďat na pevninu, my „odbýváme“ všechno ve vodě. Představte si, že by se naše děti začaly rodit hlavou napřed: při déle trvajícím porodu by se poprvé musely nadechnout pod vodou a přitom by utonuly. Na to Stvořitel pamatoval, a proto vše zařídil jinak než u všech ostatních savců: Všechny velryby se rodí v obrácené poloze, tj. velrybí mládě se objevuje ocasem napřed. Tak zůstává mládě po maximální možnou dobu napojeno na životně důležitém zásobovacím zařízení – pupeční šňůře. Pro novorozeně není ve vodě žádné ochranné doupě a žádný bezpečný útulek; místo toho je zde vedle laskavé péče matky starostlivý zájem členů stáda. Už od narození jsme nepřehlédnutelní obři. Novorozeně plejtváka obrovského je už 8 metrů dlouhé a váží 8 tun. To je o 2 000 kg víc než když si na váhu stoupne dospělý slon, a tři takoví sloni by se museli postavit do řady za sebou, aby to dalo porodní délku. Také děti ostatních velryb si co do délky a váhy s plejtvákem příliš nezadají:

  • velryba grónská: 6 m, 6 t
  • velryba biskajská: 5 m, 5 t
  • keporkak dlouhoploutvý: 4,5 m, 2,5 t
  • plejtvákovec šedý: 4,5 m, 1,5 t.

Kojení pod vodou je spojeno s určitými problémy. A tak Stvořitel připravil podivuhodné zařízení. Matka stříká mláďatům mléko z bradavek přímo do úst. To se děje pod takovým tlakem, že na vodní hladině by fontána mléka stříkala dva metry vysoko. Bradavka leží v mírné prohlubni, aby tvar proudu nebyl ničím ovlivňován. Velrybí mládě musí rychle růst, aby bylo dostatečně silné pro brzkou cestu do polárních vod. Velrybí mléko je proto nejvýživnější mléko vůbec; obsahuje 42 % tuku a 12 % bílkovin (srovnání s člověkem: 4,4 % tuku a 1 % bílkovin) a je proto značně vazké a krémovité. Tato kalorická bomba, která odpovídá stonásobku vyživovací dávky dospělého člověka, má za následek takřka závratný růst. Zatímco lidské dítě potřebuje 180 dní, aby zdvojnásobilo svoji porodní váhu, u mláděte velryby k tomu stačí jen sedm dní. Mládě přijímá během sedmiměsíčního období klidu denně 90 kg mléka. Za každých 24 hodin povyroste o tři až čtyři centimetry a zvýší přitom svoji váhu do slova a do písmene o 80 kg! To je za hodinu 3,3 kg! 18 až 19 tun tohoto nanejvýš výživného mléka způsobí během celého období klidu přírůstek váhy 17 tun. To je přece senzační stupeň účinnosti!

Tady právě kolem mne plave můj příbuzný, plejtvák obrovský. O svých udivujících rozměrech bude velice rád vyprávět sám. Pokud máte rádi mimořádnosti, tak si můžete otevřít následující kapitolu.

(Z knihy Gitt, Werner a Vanheiden, Karl-Heinz. Kdyby zvířata mohla mluvit. Překlad Josef Potoček. 2. české vyd. Ostrava: Ethics, 2009. ISBN 978-80-902713-0-2.)

Navštivte náš e-shop

Objevte novinky na našem e-shopu a rozšiřte hranice svého poznání

Související články

#5 Třetí kategorie vědy - Forenzní, Neopakovatelná, Historická | Genesis Era Q&A

28. března 2024

Podrobnější představení 3. kategorie vědy.

#4 Druhá kategorie vědy: terénní, opakovatelná, pozorovací | Genesis Era Q&A

21. března 2024

Podrobnější představení 2. kategorie vědy.

#3 První kategorie vědy: laboratorní, opakovatelná, experimentální | Genesis Era Q&A

14. března 2024

Podrobnější představení 1. kategorie vědy.

#2 Definice vědy a její rozdělení do 4 kategorií | Genesis Era Q&A

7. března 2024

Odpověď na první otázku, kterou jste nám poslali do redakce - Co je to věda?