Úvod Magazín Příroda a evoluce Plejtvák obrovský – gigant v říši zvířat
Plejtvák obrovský

Plejtvák obrovský – gigant v říši zvířat

Jsem největší ze všech druhů velryb. Vahou svého těla několikrát převyšuji i hmotnost legendárních brontosaurů. Jsem tak největším zvířetem, které kdy na Zemi existovalo. Aby se dala dohromady moje váha 140 000 kg (maximálně 196 000 kg), bylo by třeba stáda 28 slonů nebo 170 volů. Kdybyste moji váhu chtěli vyrovnat lidmi, potom byste potřebovali 2 000 osob. A když mne porovnáte s nejmenším savcem – bělohubkou nejmenší – potom je mezi námi faktor 70 milionů! A žasnout budete i nad mojí délkou: Se svými 33 metry jsem také nejdelší tvor vůbec. Kolonu čtyř autobusů svou délkou hravě předstihnu. Pokud máte rádi čísla, tak vám mohu posloužit ještě několika markantními údaji: Moje kostra váží 22 tun a můj tuk dokonce 25 tun. Vedle toho sestává moje tělo z 50 tun masa. Můj jazyk je tak těžký jako slon. Moje srdce to při svém průměru 1,2 metru dotáhne na váhu koně a žene obrovské množství 10 000 litrů krve mým tělem. Moje hlavní tepna je roura o průměru přes 50 centimetrů. Moje játra váží jednu tunu a stejnou váhu má můj žaludek. Moje ledviny mají váhu statného vola.

Možná mne teď máte za těžkopádnou horu masa a sádla… Nedělejte závěry příliš brzy! Navzdory tomu jsem totiž mistrem v ovládání těla: Bez námahy se mohu ponořit do hloubky 200 metrů a bez problémů udržím směr i při silném proudění. Když plavu na hladině, pohybuji se rychlostí 28 km/h. Přitom musím vyvinout výkon 864 kW (= 1 175 koní), k čemuž je třeba kolem 20 000 litrů kyslíku za minutu. Pokud toutéž rychlostí plavu pod hladinou, tak můj pohon potřebuje jen 124 kW (= 168 koní) a 1 850 litrů kyslíku. Moje plíce mají objem 3 000 litrů; to odpovídá náplni 750 míčů.

Celý článek zobrazíte po přihlášení.

Kompletní článek a další exkluzivní filmy a obsah získáte po přihlášení.

ZÍSKAT ČLENSTVÍ

Již máte účet? Přihlaste se.

Svůj účet máte navždy zdarma.

Plejtvák obrovský

Výkonný motor Fluke: Fascinováni budete také mým obrovským ocasem značky „Fluke“ (angl. fluke = velrybí ocas). Na rozdíl od ocasní ploutve ryb je u nás ve vodorovné poloze. Vaši teoretikové evoluce mi proto podsouvají, že Fluke je zbytek zadních noh našich předpokládaných předků. Skutečný důvod je však jiný: Stvořitel dal náš ocas do vodorovné polohy, protože z hlediska mechaniky proudění je to pro naše časté potápění a vynořování mnohem výhodnější než poloha kolmá. Když se chci ponořit, tak svůj Fluke nastavím jednoduše směrem nahoru, a v opačném případě zase dolů. Fluke má plochu deseti metrů čtverečných. Materiál je zpracován do nanejvýš komplikovaného tvaru, aby své úkoly mohl bez problémů plnit. Pomocí Fluke vyvíjím pohyb a dále ho používám jako stabilizátor a kormidlo. Při pohybu vpřed s ním provádím druh otáčivého pohybu, jehož osa leží v prodloužení páteře. Nemohu sice opsat plný kruh jako u lodního šroubu, provádím jen kruhové pohyby tam a zpět stejného rozsahu; konečný účinek je však s lodním šroubem plně srovnatelný. Při svém putování po světových oceánech udržuji pohodlně cestovní rychlost 35 km/h. Občas mohu obrovitou hmotu svého těla urychlit dokonce na 50 km/h. Tvar našeho těla a kůže jsou provedeny tak, že se můžeme pohybovat s nejvyšší možnou účinností. Kdyby vaši inženýři zhotovili model našeho těla a vybavili ho stejným výkonem, jaký je instalován u nás, tak bychom přesto plavali značně rychleji. Stvořitel nás vybavil zvláštní kůží jako úsporným opatřením, kterým odstraňujeme turbulence ve vodě proudící kolem nás, takže dochází k laminárnímu proudění s menším odporem. K tomu dochází mimo jiné i v důsledku speciálně nastavené hebkosti kůže, která zachycuje část turbulentní energie vody a podél celého těla zajišťuje tlumení vodních vírů v blízkosti pokožky.

Neuskutečňuje Stvořitel na každém našem exempláři vždy znovu zázrak? Vznikáme ze stejně mikroskopicky malého vajíčka jako myš nebo vy.

Po této zprávě plejtváka obrovského se můžete těšit v dalším článku na představení Vorvaně, držitele rekordu v hloubkovém potápění.

(Z knihy Gitt, Werner a Vanheiden, Karl-Heinz. Kdyby zvířata mohla mluvit. Překlad Josef Potoček. 2. české vyd. Ostrava: Ethics, 2009. ISBN 978-80-902713-0-2.):

Navštivte náš e-shop

Objevte novinky na našem e-shopu a rozšiřte hranice svého poznání

Související články

Kreacionismus, včera, dnes a zítra – 4. část

23. září 2022

Může být mezi zastánci inteligentního, neevolučního původu všech věcí i vědec světového formátu? A jak je to s akademickým respektem a úctou?

Kreacionismus, včera, dnes a zítra – 3. část

16. září 2022

Víte, s jakými reakcemi v otázce původu světa byste se obvykle setkali na české akademické půdě? Můžeme věřit vědcům všechno, co říkají?

Kreacionismus včera, dnes a zítra - 2. část

9. září 2022

Každá teorie stojí na jistých předpokladech. Na jakých stojí kreacionismus a na jakých evolucionismus? A na čem jsou založena obvinění ze šíření kreační pavědy?

Kreacionismus včera, dnes a zítra - 1. část

2. září 2022

Co je kreacionismus a jak souvisí s evolucionismem? Je kreacionismus skutečně nebezpečnou pavědou nebo jen dlouhodobě nepochopeným vysvětlením našeho původu?