Úvod Magazín Bůh a Bible Žena v Bibli

Žena v Bibli

Blíží se 8. březen a s ním i svátek žen. Ať chceme nebo nechceme, souhlasíme nebo nesouhlasíme, slavíme jej nebo neslavíme, jde o mezinárodně uznávaný svátek stanovený OSN, který je v České republice významným dnem. Je to den „mezinárodní solidarity žen za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj“. (Wikipedie). O rovnoprávnosti mužů a žen se hodně hovoří, a je to dobře. V souvislosti s touto tématikou však mnohdy slyším i posuzování postavení ženy v biblických dobách a vůbec v Bibli. Hovoří se o patriarchální společnosti, o starých stereotypech, které jsou dnes již překonané, nebo se alespoň na jejich překonání pracuje. Jak ale o ženách hovoří Bible? Jaké místo ve společnosti, v rodině, ve vztahu jim vymezuje?

Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.“ (1. Mojžíšova 1,27) I řekl Hospodin Bůh: „Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou.“ (2,18) Jako muže a ženu je stvořil, požehnal jim a v den, kdy je stvořil, dal jim jméno Adam, to je Člověk. (5,2) Hned na počátku Bible je vymezeno postavení ženy. Hovoří se o muži a ženě bez určování nějaké nadřazenosti, hovoří se o tom, že žena je rovná muži, a že oni dva společně vytváří úplného a dokonalého člověka. Ne že by jeden nebo druhý nebyl člověk, ale teprve ve vzájemném doplnění se, kdy žena je doplněna mužem a muž ženou, může být dokonalá jednotka, která naplňuje dar nového stvoření, tedy plození dětí. Žena má jiná obdarování, stejně jako muž má jiná obdarování a vzájemné doplnění je potřebné. Každý je jiný, a to je dobře. Platí zde, že 1+1=1. Ne 0+1=1, nebo 1+1=2. Oni jsou jedním celkem se stejnými právy, ale i povinnostmi.

Jak dále Bible upravuje vztah mezi mužem a ženou? Muži, milujte své ženy, jako si Kristus zamiloval církev a sám se za ni obětoval… A tak i každý z vás bez výjimky ať miluje svou ženu jako sebe sama a žena ať má před mužem úctu.“ (Efezským 5,25.33) Při přednáškách o vztazích hovořím také o těchto biblických verších. A ptám se žen: kdyby vás váš manžel miloval jako sebe, miloval tak, že by byl ochoten pro vás položit i život, měli byste takového manžela v úctě? Ještě se mně nestalo, že by některá žena řekla, že ne. Absolutní láska ze strany muže je bytostná potřeba ženy, a stejně tak i úcta ženy k muži je bytostná potřeba muže. A je snad v naplnění vzpomenutých potřeb problém, když se tyto dva aspekty (láska ze strany muže a úcta ze strany ženy) potkávají? Znovu je zde rovnost, nikoli nějaká podřízenost. Stejně tak je tomu v desateru přikázání, v souvislosti s přikázáním nezcizoložíš, tedy budeš věrný, nikoliv nevěrný. To platí jak pro muže, tak pro ženy. Opět žádná nerovnováha.

O hodnotě ženy hovoří i další biblické texty: „Ženu statečnou kdo nalezne? Je daleko cennější než perly. Srdce jejího muže na ni spoléhá… Uznáván je v branách její manžel, když zasedá se staršími země. Síla a důstojnost je jejím šatem, s úsměvem hledí vstříc příštím dnům. Její ústa promlouvají moudře, na jazyku mívá vlídné naučení.“ (Přísloví 31, 10-11.23.26) Zde není chválena za to, že dobře vykonává svoji práci a tou je péče o manžela. Zde se hovoří o tom, že její manžel na ni spoléhá, že je vnitřně silná, důstojná, moudrá, vlídná, prozíravá, co se budoucnosti týká. A vedle toho: její manžel je uznáván, když zasedá se staršími země. A to je začleněno do popisu ženy, která je cennější než perla. Protože to je právě ona, která má takový vliv na manžela, že může být uznáván.

Jistě by bylo možné pokračovat a hovořit o ideálu, který nám předkládá Bible. Na druhé straně je jasné, že lidé i v biblické době žili v nějakém společenství, které se projevovalo ne vždy podle tohoto ideálu. Například apoštol Pavel píše: „Ženy nechť ve shromáždění mlčí“. (1. Korinským 14,34) Proč? Není to projev nadřazenosti? V té době ale slušné ženy skutečně veřejně nehovořily. Pokud některé hovořily, vykřikovaly, potom to byly (dnes bychom řekli) ženy lehčích mravů. A Pavel pouze nechtěl, aby za takové byly pokládány křesťanky ve shromáždění. Nebyl to ideál, byl to pouze odraz doby. Boží ideál byl jiný. Takový, který byl již vzpomenutý. A Bůh jej také dodržoval. „Tu vzala prorokyně Mirjam, sestra Áronova, do ruky bubínek a všechny ženy vyšly za ní s bubínky v tanečním reji.“ (2. Mojžíšova 15,20) „Toho času v Izraeli soudila prorokyně Debóra, žena Lapidótova.“ (Soudců 4,4) „Žila tu i prorokyně Anna, dcera Fanuelova, z pokolení Ašerova.“ (Lukáš 2,36) „Ten měl čtyři neprovdané dcery, prorokyně.“ (Skutky apoštolů 21,9) Ženy byly prorokyně pověřeny od Boha, což byl výsostný úřad. Stejně tak byla žena soudcem národa Izraelského, a to v době, kdy v něm panoval soudcovský systém, tedy soudce byl nejvyšší autoritou v zemi. A opět bychom mohli pokračovat.

V dnešní církvi, církvi adventistů sedmého dne, ženy samozřejmě hovoří, vedou bohoslužby, jsou kazatelkami, diakonkami, vedoucími křesťanského společenství a mají stejná práva i povinnosti jako muži. Proč? Protože to je Boží vidění věci.

Jan Dymáček

Související články

Jan Hus

12. července 2024

Jan Hus vstupuje se svými kázáními do složité situace. I přesto se však nebál kriticky vyjadřovat k morálnímu úpadku tehdejší církve a mezi lidmi se rychle stával oblíbeným.

Samson

5. července 2024

Příběh o Samsonovi a jeho daru síly, je mezi lidmi poměrně známý. Může v nás na vzbuzovat obdiv, avšak otevírá i otázky daleko hlubší.

Buďme rozumní

1. července 2024

člověk se dnes rozumem snaží obhájit věci nerozumné. Dnešní doba má daleko blíž k pocitovosti než k pragmatickému přemýšlení. Jenže mít dobrý pocit je málo.

Natán

28. června 2024

Nátan byl prorokem za vlády slavného židovského krále Davida. Ani moudrý král David však navzdory své bohabojnosti, nebyl zcela bez hříchu.