BIBLE – kniha knih i pro 21. století
Je to kniha, o které tisíciletá židovská a křesťanská tradice tvrdí, že obsahuje Boží zjevení, že skrze ni mluvil a mluví Bůh. Jenže mnozí ji četli a Boha mluvit nezaslechli. Lidské zkušenosti s Biblí jsou různé. Někteří se na ní inspirovali a čerpali z ní podivuhodnou sílu, jiní se nad ní pohoršovali a odmítali ji. Urážely je krutosti, necudnosti i zázraky, kterých je v ní řada. Konstatujme alespoň pro začátek, že Bible je sporná. A pokusme se co nejvýrazněji vymezit, co je na ní zvláštní, v čem by mohla spočívat její jedinečnost, je-li jaká.
Nutno předem říci, v čem není. Není ani v jejím jazyce, ani v její formě. Příběhy a rodokmeny, hymny a modlitby, kultické instrukce i mudroslovné reflexe najdeme i u sousedů, tedy ve starém Egyptě a staré Mezopotámii, a ovšem i v dalším starém Orientě. Její jedinečnost není ani v látkách. Některé látky najdeme i v jiných literaturách. Tak vyprávění o potopě má pozoruhodně shodný protějšek v jedenácté tabulce eposu o Gilgamešovi, část knihy Přísloví se téměř shoduje s jedním známým mudroslovným textem egyptským. Leccos v ní jsou zřejmé reakce na náboženské představy jejího okolí, někde jde o přímo rozhorlené polemiky. I v Novém zákoně se evangelia svou formou podobají helénistickým aretalogiím, epištoly klasickým dopisům a Zjevení Janovo je blízké tehdejší literatuře vizionářské.
A přece je na ní něco zcela pozoruhodného. Začneme Starým zákonem, tedy její starší a větší částí, sepsanou proroky a mysliteli starého Izraele. Ta jeho zvláštnost je v tom, že představuje celou zachovanou literaturu společenství, které se odhodlalo zničit nebo alespoň dále nepředávat, netradovat nic než to, co zcela jednoznačně svědčilo o Bohu. Dodejme: O Bohu zvláštním, svrchovaném, chcete-li transcendentním, to jest takovém, který prolamuje každé lidské úsilí nějak jej zvládnout, zneškodnit, zmanipulovat, dostat pod kontrolu, podrobit si.
Jak je to možné, ptáte se právem. Kde k tomu toto společenství vzalo odvahu a rozhodnost, důslednost a neoblomnost? Zřejmě v tom, že bylo jako celek odhodláno vnímat sebe samé jen v rámci vztahu k tomuto Bohu. Nezajímalo se o sebe samého jako takové, ale jen o sebe samého před Bohem. A jen v rámci takového společenství se mohl objevit člověk – Ježíš z Nazareta – jemuž byl Bůh důležitější než celý svět i než vlastní já, a proto byl hotov jít v Boží poslušnosti až na kříž.
- Bible je neobyčejná nadlidská kniha pro obyčejné lidské bytosti
- Bible dává odpovědi na mnohé největší otázky, které si kdy člověk položil
- Bible je spíše osoba než kniha
- Bible nabízí jedinečný a s ničím nesrovnatelný pohled na původ vesmíru, života a člověka
- Bible představuje historii lidstva jako žádná jiná kniha nebo knihovna na světě
- Bible odhaluje největší tajemství všech dob
- Bible odpovídá i na takové otázky, na které nikdo jiný nenabízí žádnou odpověď
- Bible jako jediná předkládá dokonalé a definitivní řešení problému zla a smrti
- Bible je opravdovým základem veškeré moderní vědy a lidského poznání
- Bible je knihou o jednom velkém manželství
- Bible je knihou smluv
- Bible přináší jasný pohled do budoucnosti i v těch největších životních tragédiích
- Bible je Boží DNA
- Bible je nejvíce zneužívanou knihou v historii lidstva
- Bible je knihovnou 66 knih napsanou 40 autory v průběhu cca 1500 let (1400 BC – 100 AD) (více než 40 generací)
- Bible byla naspána více než 40 autory – byli to králové, sedláci, filozofové, rybáři, básníci, státníci, vědci …
- Bible byla napsána na různých místech – v pouštích, ve vězení, v královských palácích – s týmž poselstvím
- Bible byla napsána v různých časech – v boji i v míru, v hojnosti i v chudobě, ve zdraví i v nemoci
- Bible byla napsána původně ve třech jazycích Hebrejsky, Aramejsky a Řecky – dnes je přeložena do více než 2287 jazyků
- Bible byla napsána na 3 kontinentech – v Asii, Africe a Evropě
- Bible je živá kniha v každém čase, v každém národě, v každé situaci
- Bible je základem všech největších uměleckých a technologických děl v historii lidstva