Původ Vánoc
Datum
Prosinec byl svátečním měsícem již v dobách pohanských. V noci dnešního Štědrého dne se slavil zimní slunovrat. Naši předkové ho oslavovali jako svátek nepřemožitelného slunce a věřili, že během slunovratu staré slunce umírá a rodí se nové. Vznikající církev vybrala tuto dobu nejspíše právě proto, aby byly tyto pohanské zvyky utlumeny a předmět oslav se přesunul z pohanské tradice na křesťanskou. Zároveň tak „vyšli vstříc pohanům“ v době, kdy se křesťanství stalo státním náboženstvím a oni přecházeli ke křesťanství. Mohli dále zachovávat svůj svátek, pouze s jinou „náplní“.
Není zcela jasné, kdy přesně se vánoční svátky začaly slavit, ale víme,1 že první křesťané je neslavili. Evangelia totiž nic takového nezmiňují. O ustanovení svátku se mluví většinou v době čtvrtého století po Kristu. Například Jeroným zmiňuje 25. prosinec již v roce 385, v Jeruzalémě se ale začal tento den oslavovat až za Biskupa Juvenala (422-458).2 Samotné datum slavení vánočních svátků se dodnes v církvích liší. Například kvůli používání juliánského kalendáře, který je oproti našemu gregoriánskému posunut o 13 dní, slaví pravoslavné církve Vánoce až v lednu.
Co tedy opravdu víme o narození Krista?
Samotné Kristovo narození je zmíněno pouze v Matoušově a Lukášově evangeliu
(Matouš 2,1-2; Lukáš 2,1-7). Matouš píše, že se Ježíš narodil za dnů krále Heroda, Lukáš zase, že v době jeho narození vládl Caesar Augustus. Tyto události ale zužují možné datum Ježíšova narození do období dlouhého 23 let.3 Obě evangelia se ale shodují na místě narození. A Betlém je zmíněn již před Ježíšovým narozením prorokem Micheášem:
„Ty však, Betléme efratský,
maličký mezi judskými knížaty,
právě z tebe mi má vzejít
ten, jenž bude Vládcem v Izraeli,
jehož původ je pradávný,
ode dnů věčnosti.“ (Micheáš 5,1)
Bible také zmiňuje takzvanou Betlémskou hvězdu; mudrcové z východu (dnes označování jako Tři králové) následovali hvězdu, aby se mohli poklonit Židovskému králi (Matouš 2,2). Dodnes existuje mnoho astronomických teorií o tom, co mohlo být touto hvězdou, protože přesné určení by pomohlo i s určením data Ježíšova narození.
Typické Vánoce
Vánoce dnešní doby máme spojené s nošením dárků. Dojem, že Vánoce jsou Biblickým svátkem může podporovat i to, že u nás dárky rozdává Ježíšek. Ne všude po světě je však za nadílku zodpovědný právě on. Kromě něj nám může nadělit dárky například Santa Claus v Americe, Děda Mráz v Rusku nebo Tři králové ve Španělsku.4 Je důležité zmínit, že ani další tradice, jako jsou vánoční stromeček, kapr na večeři nebo linecké cukroví nejsou nijak Biblicky zakotvené. Jsou to různé lidové tradice, které se objevovaly během let, ale které už nějak k našim Vánocům patří. To, že nejsou zmiňované v Bibli ale neznamená, že je tyto tradice špatné dodržovat, pokud vnímáme, že se skutečně jedná o tradici.
Máme tedy slavit Vánoce?
Jak píše Ángel Manuel Rodríguez,5 během Vánoc si křesťané připomínají narození Ježíše Krista, našeho Spasitele. A tato myšlenka se může vzpomínat celý rok. Není tedy důvod být proti těmto svátkům. Poselství Vánoc je biblické, termín a zvyky doprovázející Vánoce jsou tradice. Pokud to takto vnímáme, nemáme důvod se Vánocům vyhýbat.
Jak už ale bylo řečeno, Vánoce jsou jedny z mála svátků, které pohltí křesťany i nevěřící. Kromě náboženské stránky jsou spojené s rodinou, klidem a jakousi duševní očistou. Vánoce mají v dnešní společnosti jedinečnou roli. Proto si během svátků udělejte čas i sami na sebe, zhodnoťte si uplynulý rok a užívejte si času se svými blízkými.
Redakce Genesis Era
