14 zastavení na křížové cestě: 13. zastavení
13. zastavení: Ježíš je sňat z kříže
„Členem židovské rady byl muž jménem Josef, člověk dobrý a spravedlivý, který nesouhlasil s jejich rozhodnutím a činem. Pocházel z židovského města Arimatie a patřil k těm, kdo očekávali království Boží. Ten přišel k Pilátovi a požádal ho o Ježíšovo tělo; sňal jej z kříže, zavinul do plátna a položil do hrobu, vytesaného ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován. Byl pátek a začínala sobota.“ (Lukáš 23, 50-54)
Ježíši, jak krutě jsi byl zabit. S jakou jemností si však byl svými věrnými učedníky snímán z kříže. Tvé utrpení a bolest skončily, a jsi položen do klína své matky Marie. Špínu a krev smývají z Tvého těla. Jsi obklopen láskou. Hluk utichl. Nikdo nic neříká, jen Tě v tichosti drží v náručí, a obestupují tvé tělo se srdcem plným bolesti.
Když někdo zemře, náhle se stáváme velmi jemnými a laskavými. O zesnulých lidech všichni náhle říkají jen dobrá a milá slov. Naučme se vidět dobré věci v lidech, dokud ještě žijí. Řekněme těm, kteří mají pevné a důležité místo v našem srdci, jak moc je milujeme, dokud nám na to ještě zbývá čas.
Často se učíme, že být Ježíšovým učedníkem znamená hlavně být aktivní. Udělat toho co nejvíce pro své bližní, pro svou církev, pro svět. Přiložit svou ruku k dílu, rozšiřovat radostnou zvěst a zasloužit se o to, aby ve světě bylo o trochu víc dobra a radosti. Jsou samozřejmě chvíle, kdy je třeba jednat. Ale jsou ještě důležitější chvíle, kdy nemáme dělat nic. Kdy je nejlepší mlčet. Jsou to chvíle, ve kterých máme přebývat s Ježíšem. Se srdcem bolavým, ve společném soucitu, tak jako Marie a věrní učedníci po Ježíšově ukřižování.
Ježíš prosil své apoštoly, aby s ním bděli během modlení v Getsemanské zahradě, když Ježíše přepadla agónie z Jeho vlastní nadcházející smrti.
Oni však byli tak vyčerpáni že rychle usnuli. Ani jeden z nich už neměl sílu být prostě jen s Ním. Jako lidé často zapomínáme na toto Ježíšovo hlavní přání, abychom byli s ním. Abychom mu otevřeli své srdce a navázaly s ním upřímný, naslouchající vztah.
Po Ježíšově ukřižování jeho učedníci mlčky bděli. Někteří z nich mu tehdy byli blíž než kdykoli předtím. Ježíš musel zemřít, abychom mu začali naslouchat a v tichosti jej milovat. Buďme s Ježíšem alespoň jednou denně v tiché a upřímné modlitbě. Pouze tak můžeme kráčet po cestě, která nás dovede k tomu stát se věrným Ježíšovým učedníkem.
Pomoz mi hledat dobro v lidech kolem mě, zvlášť v těch, které miluji nejvíce. Pomoz mi žít tento den, jako by byl poslední. Pomoz mi stát se jemnějším a laskavějším člověkem skrze větší vděčnost za ty, kdo mě obklopují.
Ó Marie, nejsmutnější Matko, meč bolesti pronikl tvou duši, když jsi viděla Ježíše ležícího bez života ve svém náručí; vypros mi nenávist k hříchu, protože hřích zabil tvého Syna a zranil i tvé srdce, vypros mi milost žít křesťanský život a spasit svou duši.
