Je lenost nebo chorobná závislost na práci hřích?
Vedle toho lenost může vyplývat také z egoismu dotyčného člověka. Vy všichni ostatní jste tady pro mne, pro naplňování mých potřeb. Někdo napsal, že lenost je opak lásky. A s takovým člověkem, který má lásku pouze k sobě, se velmi těžko žije.
Lenost je ve společnosti odsuzovaná vlastnost. Naopak workoholismus je mnohdy považován za ctnost. Ale dopady mohou být naprosto stejné. A to je důvod, proč Bible varuje před obojím.
„Lenost uvede do mrákot; zahálčivá duše bude hladovět.“ (Přísloví 19,15) „Pro lenošení sesouvá se krov, pro nečinnost rukou zatéká do domu.“ (Kazatel 10,18) Líný člověk je málo užitečný, ba dokonce zhoubný. Nejde totiž pouze o to, že je lidmi odsuzovaný, že má problém vyjít v životě s prostředky, které má k dispozici, že zanedbává i to, co ještě má. Jde o to, že trpí jeho rodina. A to nejenom nedostatkem materiálním, ale i nedostatkem pozornosti, lásky, absencí podílení se na chodu rodiny a nepřijímání odpovědnosti. Lenivý člověk nevyužívá své schopnosti, ale také neplní své povinnosti vyplývající z jeho postavení otce, matky. Není ochoten jednat nebo se starat. Hledá to nejlehčí řešení, pokud možno únik. Pokud jde o muže, potom chybí v dané rodině mužský vzor a mužský element, stejně tak, pokud se to týká ženy, chybí vzor a působení ženy.
Vedle toho lenost může vyplývat také z egoismu dotyčného člověka. Vy všichni ostatní jste tady pro mne, pro naplňování mých potřeb. Někdo napsal, že lenost je opak lásky. A s takovým člověkem, který má lásku pouze k sobě, se velmi těžko žije.
Lenost nemusí být pouze v rovině počtu odpracovaných hodin. Ona se může projevovat také neochotou zabývat se hodnotami souvisejícími se zdravými vztahy, s duchovní stránkou života, se smyslem lidského bytí a dalšími prioritami vytvářejícími kvalitní a smysluplný život sobě, ale i těm, kteří jsou kolem nás. Když katolická církev zahrnula lenost do hlavních, smrtelných hříchů, potom to neznamená, že je nejvážnější, nejtěžší či „nejsmrtelnější“. Znamená to, že je pramenem dalších hříchů. A v tom je největší problém této vlastnosti. Proto Bible říká: „Jdi k mravenci, lenochu, dívej se, jak žije, ať zmoudříš.“ (Přísloví 6,6)
Ideologie dnešní společnosti nás prakticky nutí upracovat se k smrti. Jsme přesvědčení, že ať děláme, co děláme, nikdy to není dost. Nadměrná pracovní zátěž se dříve či později negativně podepisuje na zdravotním stavu.
Dnes se lépe přijímá přepracovanost než lenost. Ale když se podíváme na důsledky chorobné závislosti na práci, potom docházíme ke stejným závěrům jako u lenosti, pouze z jiné strany. Podle Devona Price, psychologa a autora knihy Laziness Does Not Exist (Lenost neexistuje), je na vině rozšířená ideologie, která nás prakticky nutí upracovat se k smrti. Jsme přesvědčení, že ať děláme, co děláme, nikdy to není dost. Nadměrná pracovní zátěž se dříve či později negativně podepisuje na zdravotním stavu. Objevují se fyzické i psychické obtíže a může dojít až k úplnému vyčerpání organismu. Výsledek? Nedostatek pozornosti a lásky k nejbližším, absence podílení se na chodu rodiny, nepřijímání odpovědnosti, hledání nejlehčího řešení, pokud možno uniknout dalším úkolům, mnohdy i informacím, neochota zabývat se hodnotami souvisejícími se zdravými vztahy, s duchovními hodnotami, se smyslem lidského bytí a dalšími prioritami vytvářejícími kvalitní a smysluplný život sobě, ale i těm, kteří jsou kolem. Že jsem opsal to, co je již napsáno výše? Ano. Protože dopady workoholismu jsou mnohdy stejné jako dopady lenosti. Moudrý král Šalamoun napsal ze své vlastní zkušenosti toto: „Odvrátil jsem se od toho se srdcem plným zoufalství nad vším svým klopotným pachtěním pod sluncem. Některý člověk se pachtí moudře, dovedně a prospěšně, ale musí svůj podíl předat člověku, který se s tím nepachtil. Také to je pomíjivost a prašpatná věc. Vždyť co má člověk z veškerého svého pachtění, z honičky za žádostmi svého srdce, z toho, jak se pod sluncem pachtí? Všechny jeho dny jsou samá bolest a jeho lopota je plná hoře; jeho srdce mu nedá spát ani v noci. I to je pomíjivost.“ (Kazatel 2,20-23)
Proto Bible vede k vyváženosti práce a odpočinku. „Hospodin přikázal, abyste dodržovali toto: Šest dní se bude pracovat, ale sedmého dne budete mít slavnost odpočinutí, Hospodinův svatý den odpočinku;“ (2. Mojžíšova 35,1-2) A tento návod pro zdravý život po všech stránkách je uveden také v desateru Božích přikázání: „Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty, ani tvůj syn a tvá dcera, ani tvůj otrok a tvá otrokyně, ani tvé dobytče, ani tvůj host, který žije v tvých branách.“ (2. Mojžíšova 20,9–10)1 Vezměme tento návod vážně pro dobro naše i našeho nejbližšího okolí.
Jan Dymáček
