Jak neztratit víru v sebe
Odborníci radí, jak si udržet víru v sebe sama. Uvědomit si své silné stránky, stavět si realistické cíle, odpouštět si chyby, obklopit se lidmi, kteří povzbuzují, přestat se srovnávat s ostatními, uvědomit si, že pochybnosti o sobě neznamenají, že jsi neschopný a také to, že mozek má někdy tendenci přehánět negace a ignorovat pozitiva. Pokud situace přeroste určitou mez, jistě mohou pomoci psychofarmaka, která ovlivňují fungování psychických funkcí, jako je nálada, emoce, vnímání, vědomí a chování.
Psycholog Jaro Křivohlavý ve svých knihách s tím, že víra a náboženství je pro lidi výrazným zdrojem naděje a optimismu.
Ale je zde ještě něco, o čem věda ví, co se až tak nepřipomíná, a přesto může pomoci. Česká psycholožka Lenka Čadová říká, že: „Když nás bolí duše, může nám pomoci víra.“ (Samozřejmě tím nevylučuje jinou pomoc.) Výsledky výzkumu v psychologii potvrzují, že „náboženství a spiritualita souvisejí s lepším duševním zdravím, optimismem a pocitem životního smyslu“. 1 Stejně tak o této spojnici psal i psycholog Jaro Křivohlavý ve svých knihách s tím, že víra a náboženství je pro lidi výrazným zdrojem naděje a optimismu. Je možné dohledat vyjádření, upozorňující na výzkumy, které uvádí, že náboženská víra může být spojena s nižším rizikem sebevražedného chování. Stejně tak, religiozita bývá spojena s nižší pravděpodobností rozvodu.
Je tedy patřičné, že stejně tak mluví i Bible, která příznaky ztráty sebevědomí nepodceňuje. „Radostné srdce hojí rány, kdežto ubitý duch vysušuje kosti.“ (Přísloví 17,22) Nemocná žena, která měla tělesné problémy, slyšela od Ježíše poté, co ji uzdravil slova: „Dcero, tvá víra tě zachránila. Odejdi v pokoji, uzdravena ze svého trápení!“ (Marek 5,34) Slepý muž po svém uzdravení slyšel totéž: „Ježíš mu řekl: ,Jdi, tvá víra tě zachránila.’ Hned prohlédl a šel tou cestou za ním.“ (Marek 10,52) Stejně tak to slyšel jeden z deseti uzdravených malomocných (Lukáš 17,19), a žena, které Ježíš odpustil hříchy (Lukáš 7,50). Co způsobuje, že i náboženská víra může být pomocí pro obnovení, nebo utvrzení víry v sama sebe?
Opravdová víra v Boha nabízí jistotu naší hodnoty, která výrazně ovlivňuje sebevědomí člověka.
Bůh není diktátor, čekající na naši chybu. Naopak. Bůh je milující otec a jeho láska je bezpodmínečná. A tak nejsme sami. Někdo nás má rád. A to může pozitivně ovlivnit sebehodnocení. „Jsem si jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.“ (Římanům 8,38-39) „Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko, neslitovat se nad synem vlastního života? I kdyby některé zapomněly, já na tebe nezapomenu.“ (Izajáš 49,15)
Opravdová víra v Boha nabízí jistotu naší hodnoty, která výrazně ovlivňuje sebevědomí člověka. „Což neprodávají pět vrabců za dva haléře? A přece ani jeden z nich není zapomenut před Bohem. Ano i vlasy na vaší hlavě jsou všecky spočteny. Nebojte se, máte větší cenu než mnoho vrabců.“ (Lukáš 12,6-7)
Víra dává našemu životu hlubší smysl, a mnohé „důležitosti dnešní doby,” které mohou způsobit nižší sebevědomí člověka odsouvá na vedlejší kolej.
Bůh nabízí pomoc, o kterou můžeme prosit na modlitbě. Tedy i když se cítíme opomíjeni, neschopni a sami, přesto máme někoho, na koho se můžeme obrátit. To přináší uklidnění a uvolnění. „Všechnu svou starost vložte na něj, neboť mu na vás záleží.“ (1. Petrova 5,7) „Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu.“ (Filipským 4,6) „Ty, kdo úpěli, Hospodin slyšel, ze všech soužení je vysvobodil. Hospodin je blízko těm, kdo jsou zkrušeni v srdci, zachraňuje lidi, jejichž duch je zdeptán.“ (Žalm 34,18-19) „Neboj se, vždyť já jsem s tebou, nerozhlížej se úzkostlivě, já jsem tvůj Bůh. Dodám ti odvahu, pomocí ti budu, budu tě podpírat pravicí své spravedlnosti.“ (Izajáš 41,10)
Víra dává našemu životu hlubší smysl, a mnohé „důležitosti dnešní doby,” které mohou způsobit nižší sebevědomí člověka odsouvá na vedlejší kolej. Stejně tak pocit sounáležitosti, který přináší společenství věřících, společně se sociální podporu, která je v případě nedostatku sebevědomí důležitá.
Z toho vyplývá, že i když je mnohdy důležitá odborná psychiatrická nebo psychologická pomoc, pravá náboženská víra může nejen pomoci, ale v řadě případů může i předcházet stavům, kdy naše víra v sebe sama selhává. A tak: „Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout.“ (Matouš 11,28) Jakou jinou myšlenkou tedy končit než tou, že pokud nechceme ztratit víru v sebe, neměli bychom ztratit víru v Boha.
Jan Dymáček
