Apoštol Pavel
Pavlův význam je patrný již ze samotného složení Nového Zákona. Třináct z dvaceti sedmi knih Nového Zákona je napsáno samotným Pavlem, nebo jeho učedníky kteří píšou v jeho jméně a zprostředkovávají nám tak Pavlovi listy a myšlenky, které by nám jinak dnes nebyly známé. Navíc zhruba polovina Skutků, pojednávající o životech apoštolů, vypráví právě o Pavlově životě.
Pavlovi změnilo Kristovo zjevení náhle celý život a pro nás je dodnes příkladem, že obrácení k Bohu je možné, ať jsme kýmkoliv.
Pavel, rodným jménem Saul, se narodil do židovské rodiny ve městě Tarsus, nacházející se na území dnešního Turecka. V té době bylo toto území součástí Římské říše a jeho obyvatelům bylo dokonce poskytnuto římské občanství. Pavel nepocházel z aristokratické rodiny, avšak dostalo se mu základnímu vzdělání, uměl číst a psát a byl notně vzdělán v biblických textech, z nichž řadu znal nazpaměť. Živil se jako obchodník, vyráběl a prodával stany které sám šil. (1.Korintským 4,12)
Jeho životní příběh je v mnohém odlišný od ostatních apoštolů. Pavel byl zpočátku členem hnutí farizejů a byl velice horlivým nepřítelem a pronásledovatelem křesťanů. Byl dokonce přítomen ukamenování křesťanského diákona Štěpána, který vstoupil do historie jako první křesťanský mučedník (Skutky 7,58).1 Byl odpůrcem toho, že křesťany se stávali i tehdejší pohané a nevěřil v zmrtvýchvstání Krista. Avšak jednoho dne, když byl zrovna na cestě do Damašku, aby zatkl tamější křesťany, prožil Pavel obrácení:
Pavlovi změnilo Kristovo zjevení náhle celý život a pro nás je dodnes příkladem, že obrácení k Bohu je možné, ať jsme kýmkoliv. Pavel se brzy stal jedním z nejzapálenějších věřících a odhodlán šířit víru mezi lidi, odjel za apoštoly do Jeruzaléma. Odtud se vydal na svou první misijní cestu do Sýrie a Cilicie. Během následujících dvaceti let vykonal Pavel mnoho cest a založil řadu církví v Malé Asii a dokonce tři církve v Evropě, z nichž jedna byla významná církev Korintská. (list Galatským 1,1-24)2
Během svých cest zažil Pavel řadu trápení a uvědomíme-li si, že většinu cesty musel zdolávat po vlastních nohou, je Pavlův misijní výkon opravdu úctyhodný. Za svého života vykonal čtyři cesty, Navštívil řadu ostrovů v Egejském moři, Krétu, téměř všechna města v tehdejším Řecku, Maltu, Sicílii i samotný Řím. Nebyl však všude vítán s otevřenýma rukama, například v Lyakonské Lystře jej lidé vyháněli s kameny v ruce, poté co odmítl být považován za posla boha Herma (Skutky, 14), a v Athénách sklidil Pavel po své řeči od posluchačů pouze výsměch. (Skutky 17,22-34).3
V jednom ze svých listů napsal Pavel o svých strastech na cestách toto:
Pokračování v příštím článku…
Redakce Genesis Era
