
Kabala
Celý článek zobrazíte po přihlášení.
Kompletní článek a další exkluzivní filmy a obsah získáte po přihlášení.
ZÍSKAT ČLENSTVÍSvůj účet máte navždy zdarma.
Jaký je tedy smysl učení Kabaly a čím jsou tyto výše zmíněné „sefiry”? Středem tohoto učení je samozřejmě Bůh. Ten však bývá popisován poněkud jiným způsobem, než jsme zvyklí. Bůh je zde nazýván jménem „Ejn Sof“, což znamená doslova „ne-konec” a ve smyslu židovské nauky je lidskou řečí absolutně nepopsatelný a člověku nepřístupný. Je vlastně „ničím“, ale ne v tom smyslu, že by Bůh nebyl, ale spíše v platónském smyslu stojí jaksi nad vším jsoucím, mimo bytí a mimo nám přístupnou oblast. Kabalistický Bůh stvořil svět tak, že se ve své nekonečnosti obrátil sám do sebe a tím vytvořil prostor pro vše jsoucí. Tato událost byla doprovázena světlem vycházejícím z Boha, z něhož některé části zůstaly po procesu uvězněny v materiálním světě, v bytostech jej obývajících. Takto vznikl svět, který je nadále tvořený deseti hierarchicky uspořádanými sférami, které se navzájem překrývají a nesou název „sefiry”. Toto uspořádání bývá často nazýváno Kabalským „stromem života”. Na vrcholu, v koruně stromu stojí člověk, kterému v rámci sfér náleží nejzásadnější postavení: nejužší spojení s Bohem, k jehož obrazu byl stvořen a jehož milost (Boží milost) má člověk skrze sebe přivádět do světa. Člověk je zároveň i křižovatkou, na které se odehrává kosmický zápas dobra a zla. Můžeme vidět, že člověk zde zaujímá určitou podobu „mikrokosmu“, který je zmenšenou obdobou světa neboli „makrokosmu“ a dá se říct, že jej ve své potenci obsahuje. Oba tyto kosmy se navzájem prolínají a člověk zastává důležitou úlohu – nese v rukou osud celého kosmu. Skrz duchovní učení, studium Písma, Kabaly a kontemplací má člověk dospět takřka k Božské dokonalosti.5
Jakkoliv může znít učení Kabaly zajímavě, spatříme záhy spoustu velice problémových prvků. Člověk v tomto učení tvoří jakoby Boha sama pro sebe. Tím, že je kladen důraz pouze na rozvinutí své vlastní potence, kterou máme od Boha v sobě, se úplně vytrácí potřeba Boha jako takového. To může snadno vést až k egoistické potřebě ovládat duchovní síly, což může být pro víru velmi nebezpečné. V Kabale se navíc často objevuje učení o převtělování a reinkarnaci, která je v silném rozporu jak s křesťanstvím, tak s židovstvím. Nutno podotknout že samotná Kabala pracuje s Písmem velice málo.6 A tak tedy ne všechno, co se tváří jako duchovní, tajemné a tím i přitažlivé, musí být také pravdivé a pro člověka užitečné. „Všechno, co vám přikazuji, to zachovávejte a plňte. Nic k tomu nepřidávej ani z toho neubírej.“ (5. Mojžíšova 13,1) A Bůh ví, proč to říká. Jde o pravdu a s ní i o život stávající i život věčný.
Redakce Genesis Era