O ateismu

V první řadě chci podotknout, že mně nejde ani o odbornou studii o ateismu, ani o posuzování pravdivosti toho, nebo onoho přesvědčení. Přicházejí mně ale na mysl otázky, které mě nutí k přemýšlení o této věci. Možná mě může některý ze čtenářů poradit, co s tím.

Slovo ateismus pochází z řeckého „atheos“ (a-theos), to znamená „bez boha“. Čili ateismus popírá existenci jakéhokoli božstva nebo Boha. Je to učení, které se snaží hledat vysvětlení věcí bez Boha. To je sice kratičká definice tohoto slova, nevystihuje však úplně přesně postoj každého člověka, který se k tomuto světonázoru hlásí. Ateismus je totiž široký pojem, jehož zastánce spojuje nepřijetí náboženství, ale v jiných ohledech nemusejí mít mnoho společného. Jsou lidé, kteří dospěli k tomuto závěru promyšleně, jsou ale i jiní, kteří o věcech, týkající se této záležitosti, přiliž nepřemýšlí a prohlašují se za ateisty, stejně jako jsou ti, kteří nemohou najít dostatek důkazů pro existenci Boha, ale pokud by je našli, potom by ateisty nebyli. Samozřejmě jsou i ti, kteří mají averzi vůči náboženství, a proto jsou radikálními ateisty. Zajímavé je, že někteří hovoří i o křesťanském ateismus, kdy jde o lidi, kteří tvrdí, že věří v Boha, ale žijí svůj život tak, jako by Bůh neexistoval. Tento výčet uvádím pouze proto, že i když se lidé hlásí k ateismu, neznamená to, že všichni stojí na stejném základu.

A nyní k mým otázkám. Mnohokrát jsem se setkal s lidmi, kteří tvrdili, že co si neověří, nebo nemohou ověřit, tomu nevěří. Když tito lidé nastoupí do linkového autobusu, ověřují si u řidiče jeho řidičské oprávnění? Ověřují si při návštěvě lékaře, že onen ošetřující personál má k tomu kvalifikaci, že léky, které dostane, jsou ty pravé? Je těžké uvěřit prohlášení člověka, který tvrdí, že co si neověří, o čem se sám nepřesvědčí, tomu nevěří. Vím, jsou to dětské otázky, ale jsou adekvátní onomu prohlášení.

Rád a často sledují v televizi dokumenty o přírodě, zvířatech atd. Vzhledem k možnostem dnešní techniky a znalostí, můžeme pronikat do „zákoutí“, o kterých jsme ještě před několika roky neměli ani tušení. Vytváří se také dokumenty, které přibližují široké veřejnosti skutečnosti, kdy právě příroda, schopnosti zvířat, jsou zkoumány a využívány člověkem pro zdokonalení technických vymožeností. Jak to, že gekon se bez problémů udrží na jakémkoli povrchu, včetně skla na stropě, a přitom se tam nepřilepí? Jak to, že mušle Slávky jedlé (mořského mlže) se drží kamenů tak, že je nelze odrhnout ani velkou silou? Jak to, že povrch lotosového listu je tak hladký, že se na něm neudrží prach, ale ani bakterie? Neudrží se tam ani kapka vody, a dokonce po sobě nezanechá žádnou mokrou stopu. Jak to, že sekret některý živočichů je připoutá (přilepí) i mokrým povrchům? A tak bychom mohli pokračovat. Mně jde ale v této souvislosti o jinou věc. Obvykle jsou tyto zázraky v přírodě a živočišné říši komentovány slovy: příroda zařídila, evoluce moudře vymyslela atd. Může příroda něco moudře zařídit? To by přece musela plánovat a předjímat. Může evoluce moudře vymyslet? To by musela myslet. Vím, někdo řekne, že jde pouze o slovní obraty. Ale jak by se to dalo říct jinak? Ano, argumentem jsou miliony let. Ale jak to víme? A miliony let způsobí, že se věci samovolně vyvíjejí z jednoduššího ke složitějšímu? Nejsou ony slovní obraty „příroda zařídila a evoluce vymyslela“ pouze náhražkou pro to, aby se nemuselo použít slova Bůh? Už slyším otázku: a jak to víš, že to stvořil Bůh? Možnou odpovědí je: jak to víš, že to způsobily miliony let?

Je zde ale ještě jedna záležitost. Náboženství, víra v Boha je vlastně přijetí určitého světonázoru, kterým si vysvětluji věci, které jsou pro člověka nevysvětlitelné, nedoložitelné a neověřitelné. Johann Gottlieb Fichte, německý filosof a žák Immanuela Kanta říká, že: „Náboženství je poznání; objasňuje člověka sobě samému, odpovídá na nejvyšší otázky, které vůbec mohou být vzneseny, a přináší tak člověku dokonalou jednotu se sebou samým a skutečné posvěcené mysli“. Není, z tohoto pohledu, ateismus také náboženství? Je nevysvětlitelný, nedoložitelný, neověřitelný, a pokud argumentuje miliony let, potom věřící člověk může argumentovat zkušenostmi, pozitivním vlivem důvěry v Boha (pokud nejde o sekty, kterým vůbec nejde o víru v Boha) a mnohdy i logickými argumenty. Skutečností je, že nezbytnost víry se přisuzuje nejen ateismu a agnosticismu, ale i akceptování vědy soudobým člověkem, který si většinu jejích poznatků nemůže ani ověřit, ani pochopit.

A ještě poslední otázka: říká se, že Boha nelze ani dokázat, ani popřít. Ateismus popírá existenci jakéhokoli božstva nebo Boha. Může to dokázat?

Dovolím si zopakovat úvodní větu tohoto článku: nejde mně o posuzování pravdivosti toho, nebo onoho přesvědčení. Přicházejí mně ale na mysl otázky, které mě nutí k přemýšlení o této věci. Možná mě může některý ze čtenářů poradit, co s tím.

Související články

Co musíte vědět o umělé inteligenci (AI)!

24. října 2023

Nahradí stroje jednoho dne soudce, lékaře, počítačové programátory nebo světové vůdce? Co je to umělá inteligence a jaká jsou její principiální omezení?

Existenci Boha nelze ani dokázat, ani vyvrátit. ALE…!

11. září 2023

Jeho věčnou moc a božství, ačkoli jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa jasně vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle.

Seznamte se s našimi vědci – 3/15

9. září 2023

Každá snaha zjistit, k čemu skutečně došlo v neopakovatelné historii naráží na to, co mnozí lidé ani netuší, a ti, kteří to tuší, to zamlčují.

DO HLUBIN HISTORIE 2/15

18. července 2023

O čem vypovídají sedimentární horniny nalézané téměř na celém zemském povrchu? Mohou být dílem jediné nedávné globální katastrofy?