Úvod Magazín Věda a filozofie Proč svět podle všeho není vůbec starý?!

Proč svět podle všeho není vůbec starý?!

Představte si, že vjíždíte do opuštěného města a zastavíte ze zvědavosti u první restaurace. Vystoupíte z auta a jdete rovnou ke vchodu, ten je však zamčený, obejdete tedy budovu zezadu, a co nevidíte, za okny kuchyně hromada špinavých talířů.

Jakožto náhodný kolemjdoucí samozřejmě nemůžete v tuto chvíli žádným způsobem zjistit, jak dlouho tam ty talíře leží, ani kolik času uplynulo mezi položením prvního a posledního talíře. Můžete však o tom divoce spekulovat, a čím víc se budete snažit vymyslet nějaký scénář, co se v restauraci stalo těsně před zavřením, tím více scénářů vás bude napadat. Který z nich odpovídá skutečné historii, však není možné zjistit žádným exaktním vědeckým způsobem, ať už pozorováním či jakýmkoliv experimentem provedeným uvnitř restaurace.

Od položení prvního talíře do položení posledního talíře totiž mohlo uplynout jen pár sekund nebo i několik dnů. Hora talířů mohla vzniknout během víkendu nebo jako důsledek nepřítomnosti pomocného personálu, který měl v kuchyni na starosti mytí nádobí, a to mohlo trvat i déle než pouhý víkend. Jinými slovy, samotná hromádka nádobí nám nedokáže říci vůbec nic o tom, jak dlouho vznikala – jediné, co z ní dovedeme vyčíst, je skutečnost, že spodní talíř byl uložen jako první a horní talíř jako poslední.

Tento příběh s hromadou špinavých talířů v zamčené restauraci ve vylidněném městě je takovým podobenstvím geologických (horninových) vrstev na zemském povrchu, o kterých se mnozí lidé domnívají, že se ukládaly miliardy let. Skutečně, z prostého faktu, že na Zemi nalézáme velké množství horninových vrstev naskládaných na sobě jako vrstvy piškotu v poschoďovém dortu nebo jako zmíněné špinavé talíře, nelze žádným způsobem (rozhodně ne vědecky ověřitelným) dokázat vysoké stáří – ať už samotných hornin nebo Země jako celku.

Sedimentární vrstvy (multivrstvy) se totiž skutečně velmi podobají zmíněné hromadě talířů naskládaných jeden na druhém. Podobně jako v případě talířů, z uspořádání geologických vrstev můžeme určit exaktně pouze to, které horninové desky (vrstvy) byly uloženy jako první a které jako poslední a jelikož mezi jednotlivými vrstvami nebyly nikdy nalezeny žádné stopy eroze, můžeme s jistotou říci, že byly společně naneseny pod vodou, tedy bez přístupu vzduchu. Vzhledem k rozsahu těchto v drtivém počtu případů krásně rovných horninových desek (vrstev), které se táhnou často na vzdálenosti až tisíců kilometrů napříč celými kontinenty, můžeme zcela rozumně předpokládat, že byly vytvořeny při nějaké celokontinentální nebo dokonce celosvětové povodni. Žhavým kandidátem na takovou povodeň je biblická Noemova potopa.

Závěrem můžeme konstatovat, že spodní vrstvy byly naneseny v počátečních fázích Potopy, kdežto horní vrstvy naopak v jejím závěru, z čehož lze také usoudit na možnou skladbu fosilních zbytků, jelikož Potopa začala podle všeho v oceánu a směřovala směrem k jednokontinentální pevnině (před Potopou neexistovalo dnešní kontinentální dělení, ale existoval pouze jediný obří superkontinent, o kterém někteří hovoří jako o tzv. Pangei). Tzv. geologický sloupec je tedy záznamem toho, jaký horninový materiál a v jakém pořadí byl nanesen během jednoho roku trvající Noemovy potopy a nikoliv toho, jak staré ty vrstvy jsou.

Počátkem poznání je bázeň před Hospodinem (tj. úcta před jeho slovem – Biblí), ale blázni pohrdají moudrostí a poučením.“ (Přísloví 1,7)

(Při tvorbě článku jsme se inspirovali knihou „Perly v ráji“ od autorů Bruce Malone a Jule Von Vett.)

redakční tým Genesis Era

Související články

My na křižovatce

27. září 2024

Naše doba a naše volby nás staví stále znovu na křižovatku našeho života. Nabízí se nám spousta směrů. Otázka zní, kterým směrem se vydat.

Kdyby nebylo zlo…

23. září 2024

Nevraživost mezi lidmi, agresivita, lhaní, nekorektnost, zisk na úkor druhého. To jsou věci, které kdyby nebyly, jak krásně by se žilo!

Od uzavřeného světa k nekonečnému vesmíru

8. července 2024

Koyré odmítal pozitivistickou představu, že by ke změnám v pohledu na svět vedla pouze experimentální fakta. Podle něho jde především o změnu teoretického pohledu, který pak vede i výběr a uspořádání experimentů

Samson

5. července 2024

Příběh o Samsonovi a jeho daru síly, je mezi lidmi poměrně známý. Může v nás na vzbuzovat obdiv, avšak otevírá i otázky daleko hlubší.