Úvod Magazín Historie Rychlá skála

Rychlá skála

Neočekávaná aplikace receptu na tvrdou skálu

Tas Walker
Přeložil Pavel Kábrt (kreacionismus.cz)

Wikimedia Commons/Tobias Alt

Většina lidí má dojem, že k tomu, aby se vytvořila sedimentární hornina, je třeba miliónů let. Je to spojeno s představami, které nám dává kultura současné doby. Kvůli tomuto dojmu mnoho lidi zavrhuje Bibli a její tvrzení popisující stvoření během šesti rotací Země asi před 6 000 roky.

Jenže někteří australští vědci vyvinuli nový revoluční chemický proces, který nezpevněný volný sediment promění v horninu během dní. 1, 2 Tento objev nevyužívá nějaké cizí, syntetické materiály, ale napodobuje přírodní procesy. Pro některé to může být obtížné k uvěření, ale je tomu tak. V rozporu s běžným dojmem, aby vznikla sedimentární hornina /skála/, nejsou potřeba žádné milióny let. Jediné, co je potřeba, jsou správné podmínky.

Co to je sedimentární hornina?

Sedimentární hornina (skála), jako třeba pískovec, je složena ze zrn tmelených k sobě pojivem. Tato zrna mohou být úlomky jiných hornin, nebo minerálů jako je třeba křemen či vápenec. 3 Úlomky mohou být nepatrné, něco jako bláto, nebo větší, jako je písek, oblázky či dokonce balvany. Hornina může být tvořena částicemi o podobné velikosti (‘dobře uspořádanými’) nebo být směsí různých velikostí (‘ne moc uspořádanými’). Technické označení pro tyto části se nazývá klastická částice a horninám se říká klastické horniny.

S výjimkou jemně zrněných hornin typu jílovec, klastické horniny jsou obvykle porézní. Prostory nebo póry mezi zrny mohou obsahovat kapaliny jako je voda, které se mohou uvnitř horniny pohybovat. V podzemí je též takto uchovávána ropa, plyn nebo voda.

V přírodních horninách může k sobě zrna pojit mnoho minerálů. Běžná pojiva obsahují vápenec, křemen nebo železité minerály. Různá pojiva vytváří horniny o rozličné síle a rozličných barev. Například železité horniny vytvářejí červené skály.

Někdy je sediment velmi dobře stmelen, kdy vznikne tvrdá jednolitá skála, jejíž hornina je ceněna stavbaři pro stavební materiál, jako je například Hawkesbury Sandstone nedaleko Sydney. Někdy je pojivo nerovnoměrné a kvalita horniny se různí—na některých místech je tvrdá, na jiných drolivá. Občas je pojivo soustředěno do malých kapes a tvoří konkrece neobvyklých tvarů.

Když je hornina stmelena jen málo, inženýři zjistí, že základy takové budovy klesají a podloží se hroutí. Běžný způsob, jak posílit základy, je zvýšit podíl pojiva v hornině. Na to přišel nový výzkum kolem rychlého vzniku horniny a jak to funguje.

TOTO DRAMATICKY UKAZUJE NA SKUTEČNOST, ŽE SKÁLY KE SVÉMU VZNIKU NEPOTŘEBUJÍ MILIÓNY LET.

Chemické řešení

Nový objev je lehce využitelný k využití. Je pouze potřeba rozptýlit dva roztoky do porézního písku, zeminy nebo horniny. Roztok na bázi vody pronikne do materiálu a nahradí dosavadní tekutinu v porézním materiálu. Nebo je možné vstříknout roztoky do materiálu. Protože mají roztoky dobrou roztékavost, něco jako voda, sediment je rychle saturován. Nejsou toxické, takže nepředstavují žádné riziko pro zdraví či životní prostředí.

Jakmile se dostanou dovnitř pórů, chemikálie reagují s výsledkem vzniku krystalů vápníku na povrchu každého zrna sedimentu. Vápník stmelí zrna k sobě a dá sedimentární hornině potřebnou pevnost. Rychlost reakce může být řízena od jednoho do sedmi dnů, aby tak došlo k míře proniknutí do sedimentu dle žádané potřeby.

Protože pojivo pokrývá pouze povrch zrn, prostory mezi zrny zůstávají otevřeny. Tím pádem poréznost horniny je snížena jen trochu a proudění vody není bráněno. To pak znamená, že roztok může být aplikován několikrát na ten samý sediment a může i nadále pronikat mezi póry a přidávat další pojivo. Sediment tak může být přeměněn na téměř pevnou horninu, ve které jsou póry téměř vyplněny, což ale vyžaduje mnohonásobné aplikace a trvá to několik měsíců. Obyčejná voda nezměkčí vápenec, takže pojivové vazby mohou zůstat pevné bez omezení.2

Řada různých použití

Objev rychlé skály má mnohá praktická využití, včetně posílení slabých základů budov, zpevnění náspů a tunelů. Jedním z prvních projektů byla oprava tunelu v Západní Austrálii; ten tunel byl nebezpečný a pro veřejnost uzavřený. Po pouhých třech aplikacích byl tunel zesílen a tato metoda ušetřila mnoho peněz.

Podzemní dráha v Londýně testovala tuto metodu pro potřebu stabilizace některých násepů. Výsledkem byla velká výhoda možnosti stabilizace daných materiálů přímo na místě. I historické památníky mohou být touto metodou zachovány.

Chemické sloučeniny proniknou prostory v pórech a reagují tak, že na povrchu zrn vytvoří krystaly vápníku. Když se stmelí pojivem, sediment je tvrdou skálou. Tento proces napodobuje, jak se sedimentární horniny tvoří v přírodě.

Opakovaná aplikace vyústí v další tvoření vápenatého pojiva kolem zrn. Způsob, jakým se na daném místě vysráží vápník (CIPS) napodobuje přírodní krystalizaci kolem částic, což zlepšuje stabilitu.

‘Tohle neříkejte kreacionistům’

Jedním z neočekávaných aspektů tohoto výzkumu je to, že to dramaticky ukazuje na skutečnost, že skály nepotřebují ke svému vzniku milióny let. Pro jednoho z objevitelů této metody to byl skutečný šok.

Když CMI v Austrálii poprvé o tomto objevu slyšela, napsali jsme doktorovi Ed Kucharskému, aby nám poskytl více detailů. Nedostali jsme však žádnou odpověď a tak jsme usoudili, že buď už na tomto projektu nepracuje nebo jsme použili špatnou emailovou adresu.

Představte si naše překvapení, když jsme se pak dočetli v článku publikovaném v UK o tomto procesu, kde byla o dr. Kucharském zpráva, že řekl: ‘Obdrželi jsme nějaké dotazy, které byly dost podivné. Když jsem si je prohlížel, uvědomil jsem si, že jsou od skupiny kreacionistů, kteří se snaží zpochybnit evoluční teorii Charlese Darwina. Nereagoval jsem na to. ’ 4 Je zřejmé, že to byly naše dotazy.

CMI má snahu rozptýlit populární špatné představy lidí, které brání zvážit Boha stvořitele z Bible. Jednou takovou nepravdivou představou je, že zemské skály a horniny se musely tvořit milióny let. Toto tvrzení je nepravdivé. Nový výzkum velmi přesvědčivě ukazuje, že se za správných podmínek mohou horniny vytvářet velmi rychle.

Klíčem je celosvětová potopa. Během této katastrofy vody potopy, proudící přes celou zemi, nanesly ohromné množství sedimentů. A ty samé vody potopy rozpustily chemikálie, které velmi rychle stmelily sedimenty v horninu. Objev australských vědců velmi mocně demonstruje, jak se mohly sedimentární horniny velmi snadno vytvořit během 6 000 let popsaných v Bibli.

Související články

Apoštol Petr, pokračování

1. března 2024

Petr je považován ze jednoho z nejhlavnějších Apoštolů a zaujímal místo v okruhu Ježíšových nejzasvěcenějších učedníků.

Apoštol Petr

27. února 2024

Petr je považován ze jednoho z nejhlavnějších Apoštolů a zaujímal místo v okruhu Ježíšových nejzasvěcenějších učedníků.

Století 21 #60- Ted N. C. Wilson - o modlitbě a sobotě

22. ledna 2024

Jak uvěřil v Pána Boha, o dětství v Africe, modlitbě, sobotě - jako dni odpočinku, smíšených manželstvích a naději pro každého.

Století 21 #58 - Ted N. C. Wilson - o Církvi adventistů sedmého dne

31. října 2023

Jak vznikla Církev adventistů sedmého dne, jak se odlišuje od jiných církvích a na jakých pilířích staví své učení.