Úvod Magazín Bůh a Bible Velký úkol pro každého člověka – 1. díl
Sloveso podmanit v knize Genesis - starověký svitek

Velký úkol pro každého člověka – 1. díl

Kniha Genesis – naše hlavní téma

Milí příznivci a čtenáři našeho webu, jistě jste si už všimli, že naším hlavním tématem je úvodní část Bible zvaná Genesis (1. kniha Mojžíšova). Co se ale honí hlavou člověku, který se poprvé ve svém životě začte do těchto starodávných textů? Na tuto otázku není snadné odpovědět, protože to závisí na celé řadě faktorů, především pak na tom, jakým způsobem se ten či onen čtenář dívá na dávnou historii. Pokud se do knihy Genesis začte kovaný materialista a evolucionista, který neuznává existenci čehokoliv, co nemá materiální podstatu nebo příčinu, bude mít nejspíš pocit, že autor knihy je vědecký analfabet, který se snaží pro nás dnes poměrně cizím a nezvykle úsporným jazykem popsat vznik všehomíra. Už to samo o sobě některé lidi neskutečně dráždí a odrazuje od dalšího zkoumání biblických textů. Pokud se do knihy Genesis začte naopak někdo, kdo uznává principiální omezení na požádání testovatelné experimentální vědy a kdo se alespoň částečně orientuje v biblických textech a starodávných jazycích, ve kterých byla Bible napsána, bude v ní naopak nalézat hluboké pravdy a existenciální souvislosti, které moderní sekulární proevoluční věda nemá, nezná a neuznává.

Každý text potřebuje vykladače

Existují v zásadě 2 vykladačské tábory, které knihu Genesis vnímají naprosto odlišně z hlediska její historické a vědecké (faktické) důvěryhodnosti. První skupina vykladačů považuje knihu Genesis (všech 5 knih Mojžíšových) za historicky a vědecky důvěryhodný informační zdroj, ve kterém jsou zaznamenány reálné historické události tak, jak se skutečně staly. Druhá skupina vykladačů považuje knihu Genesis naopak za historicky a vědecky (fakticky) nedůvěryhodný informační zdroj na pomezí mezi fikcí a mýtopoezií, na jejímž pozadí však sděluje důležité duchovní a morální pravdy.

Určitě jste už někdy slyšeli dnes velmi populární výrok, že kniha Genesis nám nesděluje nic o tom, JAK Bůh tvořil svět, ale především PROČ ho stvořil. Právě touto větou uvozují své promluvy na adresu Bible a zvláště knihy Genesis členové druhé vykladačské skupiny. Když se ale začtete do úvodních kapitol knihy Genesis, snadno zjistíte, že texty hovoří především o tom, jak Bůh tvořil svět a téměř nikde se explicitně (výslovně) nedočtete nic o tom, proč Bůh stvořil svět. Tento do očí bijící paradox je ale možné rozpoznat pouze tak, že si knihu Genesis člověk skutečně vezme do ruky a přečte … a přesvědčí se o tom na vlastní kůži.

Bible je nesmírně důležitá a hodnotná kniha

Bible je bezpochyby zvláštní a především mimořádně důležitou a hodnotnou knihou, ve které se dozvídáme vše podstatné pro náš život i pro naši smrt a věci následné. Samozřejmě, jedná se o starodávné texty napsané jazykem, kterým se dnes již nemluví, a tak je nutné k textům přistupovat s mnohem větší pokorou a zdrženlivostí, než jakou projevujeme při čtení např. denního tisku, který dnes již z větší části sestavuje umělá inteligence – alespoň tedy v internetové podobě.

Lingvisté a zvláště odborníci na starodávné biblické jazyky potvrzují, že lidské jazyky – podobně jako i genetický jazyk přírody – degenerují v čase, tzn. ztrácejí svou původní složitost a bohatost. Můžeme tedy s čistým svědomím konstatovat, že biblické texty jsou napsány původně o dost složitějším a bohatším jazykem, než který dnes používáme. Je proto poměrně těžké přetlumočit hloubku, kontextovou provázanost a jemné významové odstíny, které jsou v původních textech obsaženy. Totéž samozřejmě platí pro jakýkoliv text napsaný i moderním jazykem. Pokud neznáme autora textu ani to, jakým způsobem používá jazyk, a pokud netušíme nic o hloubce a závažnosti toho, co nám vlastně sděluje, potom je prakticky nemožné z jakéhokoliv jeho vyjádření zachytit původní význam a hloubku. Je to dáno hlavně tím, že každý z nás máme trošku jinak nastavenu sémantiku – tj. vztah mezi syntaxí textu (tj. jeho znakovou a slovní strukturou) a přiřazeným obvyklým významem. Proto i relativně známé výroky jako např.: „Miluji Tě“ mohou mít od různých lidí docela odlišné významy, protože to zkrátka různí lidé myslí různě, když řeknou, že někoho milují. Nejen z tohoto důvodu jsou moderní překlady Bible značně okleštěné a z jazykových i kulturních a někdy i morální důvodů zdeformované a jedná se tedy v podstatě o určitý výklad resp. částečný výklad toho, co překladatel dokázal v textu zachytit. Pro zbrklého nebo svátečního čtenáře biblických textů pak může takový překlad vzbuzovat zcela odlišné nebo dokonce přesně opačné reakce, než které měl vzbudit původní, neokleštěný a nenaředěný biblický text v čtenáři pozorném a pokorném.

Čtení Bible a zvláště Mojžíšových knih by proto mělo probíhat v důvěrném vztahu k Bohu a v intenzivním vnitřním usebrání a uvlastnění vyplývajícím z bytostného tázání po smyslu všech věcí. Bible je knihou především pro hledající, pokorně hledající a odvážně se dotazující lidi, kteří jsou ochotni za textem vidět a hledat ŽIVOU BYTOST, osobu a vztah, který je příčinou a podstatou veškerého bytí.

V následujících 2 dílech tohoto článku budeme společně otevírat první stránky úchvatné a vznešené knihy Genesis a ukážeme si prakticky na několika příkladech, jakým způsobem je možné dešifrovat původní význam a hloubku těchto starodávných textů. Jste srdečně zváni do naší virtuální internetové kavárny … na kus řeči o tom nejdůležitějším, co existuje – pravé hodnotě, smyslu a cíli našeho života.

Mgr. Libor Votoček
lektor portálu Genesis Era

Související články

Smrt - co o tom říká bible

24. června 2022

„Hřích přišel na svět skrze jediného člověka a s hříchem přišla smrt. Smrt se pak rozšířila na všechny lidi, poněvadž všichni zhřešili.”

Kalvinismus – to je co?

22. června 2022

Ať už mluvíme o reformaci české, německé nebo švýcarské, vždy je klíčové přiblížení životního stylu co nejvíce pravdě a návodu Bible.

Konec světa podle Bible

20. června 2022

Armageddon je vyvrcholením boje mezi dobrem a zlem, odehrávajícím se i v lidské přirozenosti, jež nemůže být přetvořena pouhou lidskou snahou.

Stvoření Adama z vědeckého hlediska

17. června 2022

Dokáže věda 21. století odpovědět na otázku, zda je člověk výsledkem inteligentního návrhu? K čemu směřují nové důkazy o původu člověka na poli informační vědy?