Úvod Magazín Bůh a Bible Velký úkol pro každého člověka – 2. díl
Sloveso podmanit v knize Genesis - starověký svitek

Velký úkol pro každého člověka – 2. díl

Vyzývá Bible člověka k bezohlednému využívání přírody?

Dnes se podíváme na jednu málo známou pravdu z knihy Genesis, která je předmětem velkých útoků a dezinterpretací prakticky ve všech sekulárních médiích a vzdělávacích institucích. V 1. kapitole, 28. verši se píše: „Bůh Adama a Evu požehnal a řekl jim: Ploďte a množte se a naplňte zemi, podmaňte si ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem a nad vším živým, co se na zemi hýbe.“ Jak jsme si řekli v 1. díle tohoto článku, čte-li tento biblický text kovaný materialista a evolucionista nebo prostě někdo, kdo je vysazen proti Bibli, bude nejspíš dotčen a možná i uražen nebo rozzloben. Ptáte se čím? Především tím, jak je tento český překlad formulován – jako nadřazenecké vyvyšování člověka nad přírodu a vyzývání k jejímu snad až bezohlednému ovládání a využívání, a to dokonce údajně přímo z Božích úst. Nutno říci hned na začátku, že tento obvyklý pocit z českého překladu Bible vůbec neodpovídá původnímu obsahu tohoto biblického textu. Jedná se tedy primárně o problém českého překladu, a pak ale také o problém posunu ve významech použitých slov, ke kterému došlo v průběhu staletí ve všech jazycích světa. Jinými slovy, autor původního textu chtěl sdělit něco docela jiného, než co nás dnes obvykle napadne při letmém přečtení těchto textů. Dalším problémem je to, že tento text (a nejen ten) je dnes široce zneužíván pro politické a kulturní účely ve smyslu globální štvavé kampaně proti biblickému křesťanství, které se stalo opět trnem v oku všem, kteří chtějí na tomto světě lidskými prostředky vybudovat svoji vlastní představu ráje. Pojďme se na tyto závažné otázky podívat trochu podrobněji.

Člověk nad přírodou nebo příroda nad člověkem?

Správně bychom měli odpovědět: „ani jedno, ani druhé“. Je paradoxní, že právě v dnešní době, kdy rafinovaně skrývané drancování přírody i lidské společnosti dosahuje svého vrcholu, jsou mnozí lidé značně podrážděni jakýmkoliv výrokem, který staví člověka (jako jedince) na nějaké významnější místo ve vesmíru – nedejbože nad přírodu a ekologii. Je řešením honem postavit přírodu a ekologii naopak nad člověka, jak dnes vidíme v podobě sílícího globální ekologismu nebo tzv. Green Dealu? Ochrana a péče o přírodu dává samozřejmě vždycky smysl, vždyť se jedná o naše životní prostředí a vzduch, který vdechujeme do svých plic. Problém je ale ve skutečnosti někde jinde.

Celé evoluční paradigma totiž staví člověka do pozice zcela nedůležité, a to jak z hlediska historického, tak i z hlediska morálního či kulturního. Vždyť dle evoluce se člověk na této planetě objevil až v samotném závěru dějin, a je de facto bezvýznamným faktorem z hlediska její historie. Přesně takové bezvýznamné postavení se dnešní svět snaží lidem vštípit do jejich mysli, ať už ve formě různých zákazů a příkazů nebo v podobě drakonických opatření souvisejících s ekologií a ochranou životního prostředí. Každý, kdo věří evolučnímu příběhu od velkého třesku k lidstvu a miliardám let, totiž nemůže než souhlasit s tím, aby příroda a její ochrana byla dána před práva a potřeby člověka (samozřejmě s ohledem na přírodu a její potřeby). Ve skutečnosti zde probíhá citelný odklon od člověka, jeho práv a potřeb údajně ve prospěch kolektivu (společnosti) a pro blaho přírody a planety Země jako celku, a to napříč všemi národy a kontinenty. Klasik by řekl: „Jedinec již opět neznamená vůbec nic.“ Jenže i sebevětší stádo se stává z izolovaných jedinců, a pokud zanikne jedinec, zanikne dříve či později i celé stádo. Člověk se stává člověkem až ve vztazích, ve správných a zdravých vztazích vůči přírodě a ostatním lidem, přesně jak se dočítáme v Bibli. Pokud nadřadíme kolektiv nad jednotlivce, rušíme jednotlivce i jeho důvody k navazování vztahů s kolektivem, a tím pádem i kolektiv jako takový. A tak opět, jako již mnohokrát v historii lidstva, se zde znovu škrtá jednotlivec i jeho identita v domnění, že svět bude díky tomu spravedlivějším a šťastnějším místem k životu. Historie nás však učí, že tato cesta není průchodná a že i ty nejsmělejší pokusy našich předků zašlapat jednotlivce ve prospěch celku dopadly katastrofou.

Člověk je bezpochyby významnou součástí přírody, živé i neživé a měl by být jejím moudrým správcem a ochráncem, o tom jistě nikdo soudný nepochybuje, nicméně falešnou pokorou maskovanou za vyvyšování přírody nad člověka zřejmě nedosáhneme kýženého výsledku – jedině snad hysterického opatrnictví a nevyhnutelného pokrytectví, které z takového násilného ujařmování lidí zákonitě vyplyne. Proto nelze člověka oddělovat od přírody, a to ani tím, že jej bezmezně vyvýšíme nad přírodu, ale ani tím, že jej necháme živořit v područí ekologismu, migrantství, genderismu či covidismu. Je nutné hledat zdravý balanc a soustředit se na zdravý vztah člověka k všehomíru.

Člověk byl zkrátka znovu a mnohem rafinovaněji odsunut na vedlejší kolej jako nenapravitelný vykořisťovatel a ničitel přírody a života, kterého je nyní potřeba pořádně skřípnout a ukázat mu, že není ničím. I když je nezpochybnitelnou pravdou, že určití lidé ve společnosti se chovali a chovají dodnes velmi zle – a to nejen vůči přírodě, ale i vůči druhým lidem, je odsouvání lidských bytostí na druhou kolej za současného nadřazování přírody a ekologismu nadevše časovanou bombou, kvůli které budou mnozí lidé již brzy velmi trpět a nejspíš i předčasně umírat. Jakoby nestačila míra utrpení, kterou neseme všichni ve svém každodenním životě. Je těžké udržet správný balanc a v těžkých a politicky nekorektních otázkách to platí dvojnásob. Mnozí nadávají na Bibli proto, že údajně nadřazuje člověka nad celou přírodu jako neomezeného pána tvorstva, který si s ním může dělat, co se mu zlíbí. Za chvíli si však ukážeme, že Bible nic takového neříká! Naopak vyzývá člověka k péči a ochraně celého stvoření.

Nešťastné moderní překlady Bible a přirozená degenerace lidského jazyka

Žel, moderní české překlady Bible nahrávají obvyklé ateistické dezinterpretaci biblických textů, které prý tvrdí, že Bůh staví člověka do pozice nadřazenecké, vykořisťovatelské až despotické a že Bible (Bůh) tím pádem „schvaluje“ přesněji řečeno „vyzývá“ člověka k drancování a bezohlednému využívání všech přírodních zdrojů a tvorů ke svým vlastním plánům a účelům. Na tomto místě však musíme se vší vážností a důrazem prohlásit, že tento biblický text říká ve skutečnosti PRAVÝ OPAK toho, z čeho je těmito lidmi obviňován.

Nutno zdůraznit, že na tomto populárním překrucování původních významů textů knihy Genesis je založeno i moderní ekologické hnutí či tzv. Green Deal prosazovaný v rámci EU, které v mnohých svých veřejných prohlášeních atakuje tradiční biblickou křesťanskou etiku a morálku a obviňuje ji ze schvalování či dokonce propagování bezohledného drancování přírody a člověka, které musí být okamžitě a bezodkladně ukončeno. Velkým překvapením je rovněž to, že až 40% evangelíků dnes schvaluje tzv. Green Deal a tvrdí dokonce, že je biblický. Jedná se však vesměs o liberální křesťany, kteří Bibli ve skutečnosti neuznávají, a proto nemohou být v tomto smyslu určující autoritou. Žel právě tyto liberální kruhy „věřících“ bývají velkými schvalovači a často i hlavními propagátory moderního konzumistického, zážitkově orientované způsobu života, který je založen právě na bezohledném drancování a využívání všech přírodních i lidských zdrojů. Žádný soudný člověk nemůže souhlasit s drancováním přírody, přesto je velmi těžké udržet v této věci správný balanc a nesklouznout naopak k drancování člověka a lidské společnosti právě ve jménu ochrany přírody. Podívejme se, co říká Bible ke vztahu člověka a přírody.

V původním hebrejském textu jsou použita slovesa, která nemají ten negativní, diktátorský náboj, jaký mohou na mnohé z nás vyzařovat moderní české překlady Bible. Máme zde slovesa „plodit se“, „množit se“, „naplnit“, „podmanit“ a zřejmě nejkontroverznější sloveso „panovat“. Bible nám zde ale říká něco úplně jiného, než co do textů svévolně projektují proti Bibli zaujatí materialisté a evolucionisté. Zaprvé sloveso „plodit se“ vyjadřuje skutečnost, že zde existoval pouze 1 manželský pár – Adam a Eva – a že je Bůh obdařil úžasnou a nádhernou schopností plodit potomstvo SVÉHO DRUHU a podílet se tak na Božím stvořitelském díle v pozici správce a ochránce, a to prostřednictvím daru mateřství a rodičovství. Toto sloveso nám také říká, že lidstvo nevzniklo jinak, než nám známým klasickým způsobem spojováním muže a ženy uvnitř manželských svazků. Druhé sloveso „množit se“ dovysvětlovává první sloveso „plodit se“, jak jsme si právě ukázali. Další sloveso „naplnit“ vyjadřuje konečný cíl, pro který se děje vše předchozí. Boží vůle je od počátku „naplnit“ zemi lidmi stvořenými k Jeho Obrazu. A nyní se dostáváme k nejkontroverznější pasáži. Zde vidíme 2 slovesa, která jsou předmětem obviňování a nenávistných slov na adresu Bible a křesťanství. Jsou to slovesa „podmanit“ a „panovat“.

Jak jsme si již ukázali, náš největší problém je v tom, že zcela spontánně a často nevědomky projektujeme do neznámého textu své vlastní předporozumění, své vlastní významy, představy a frustrace. Proto se také mnohým z nás běžně stává, že nás rozčílí, když se k nám někdo zachová nezvykle hezky, protože si v tu chvíli myslíme, že něco předstírá anebo s námi rafinovaně manipuluje, aby nás dostal tam, kam potřebuje. Proto i výroky typu „miluju Tě“ nebo „jsi úžasný člověk“ můžeme v některých situacích vnímat jako nepříjemnou provokaci a rafinovaný podvod, protože si do těchto vět promítáme svůj vlastní názor na autora výroku (ten může být správný, ale taky zcela nesprávný) … Stejný problém nastává i při čtení Bible.

Mgr. Libor Votoček
lektor portálu Genesis Era

Související články

Desatero – 6. přikázání

25. března 2024

Nezabiješ. Tak zní 6. Boží přikázání, které upravuje vztah člověka k člověku a vede k úctě k životu.

Apoštol Petr, pokračování

1. března 2024

Petr je považován ze jednoho z nejhlavnějších Apoštolů a zaujímal místo v okruhu Ježíšových nejzasvěcenějších učedníků.

Apoštol Petr

27. února 2024

Petr je považován ze jednoho z nejhlavnějších Apoštolů a zaujímal místo v okruhu Ježíšových nejzasvěcenějších učedníků.

Století 21 #60- Ted N. C. Wilson - o modlitbě a sobotě

22. ledna 2024

Jak uvěřil v Pána Boha, o dětství v Africe, modlitbě, sobotě - jako dni odpočinku, smíšených manželstvích a naději pro každého.