Východní náboženství
Na úvod by bylo dobré zmínit, že Asie je považována za kolébku veškerých světových náboženství, včetně křesťanství, judaismu a islámu. V tomto přehledu se však zaměříme na náboženství, která jsou dosud doménou východu: Hinduismus, Buddhismus, Konfuciánství, Taoismus a Šintoismus.
Polyteismus (Z řec. polýs = hojný, mnohý, rozsáhlý) Náboženství uctívající více nesmrtelných lidských postav s nadpřirozenou silou.1
Hinduismus
Hinduismus je náboženství spojené převážně s Indií popřípadě okolními státy. Je to náboženství polyteistické, což znamená, že věří ve více bohů. Některé tradice však tvrdí, že věří pouze v jednoho – boha více tváří. Základem hinduismu jsou čtyři védy, tedy posvátné texty. U hinduismu je velice významný proces reinkarnace, což znamená, že “všechna živá stvoření jsou součástí věčného procesu zrození, umírání a znovuzrození”.2 Reinkarnační proces končí stavem mókša, neboli ukončením koloběhu života. Hinduismus je úzce spjat s indickým kastovním systémem, který spočívá v tom, že každý jedinec má v hierarchii takové místo, jaké si zasloužil podle chování ve svém předchozím životě.
Buddhismus
Další velké náboženství, se kterým se lze setkat převážně v jihovýchodní Asii, je buddhismus. Buddhismus je spíše než za typické náboženství považováno za určitý duchovní směr. Jeho základy jsou odvozeny od učení Siddhárty Gautamy později nazvaného Buddha (probuzený)4. Siddhárta se narodil jako princ, který vyrůstal v hinduistické společnosti. Toto učení však odmítl, včetně kastovního systému. Buddha tvrdil, že cyklu reinkarnací lze uniknout, pokud se zbavíme touhy. Základem Buddhova učení jsou čtyři ušlechtilé pravdy, které pomáhají dojít k osvícení. Pomocí jejich pochopení, meditace a sebekázně je možné dosáhnout úplného duševního naplnění, tedy nirvany.
Konfucianismus
Konfucianismus či konfuciánství je náboženství, které bylo základem kultury vládnoucích vrstev ve staré Číně. Pojmenováno je po učiteli Konfuciovi6, který nebyl uctíván jako bůh, spíše jako nejmoudřejší z mudrců. Konfuciánství je založeno na snaze přizpůsobit lidský život vnitřní harmonii přírody. Významné je pro něj také uctívání předků. Konfuciánství je založené na souladu člověka se společností.
Taoismus
Taosimus je další ze škol, které mají čínský původ. Nejen proto je v některých prvcích podobný konfuciánství. Taoistickým hlavním mudrcem je učitel Lao-tse. Taoismus, na rozdíl od Konfuciánství či dalších škol, odmítá politickou angažovanost. Pravá cesta taoismu je ta přírodní, kterou lidská civilizace narušuje. Hlavní snahou taoistů je splynutí s přírodními procesy, meditace a nenásilí jako cesta k ušlechtilejšímu životu.
Šintoismus
V Japonsku má mezi náboženstvími výsadní místo šintoismus. Jeho název je odvozen od slova šintó, tedy cesta bohů. Je spjaté s japonskou mytologií, například v kronice Kodžiki, která popisuje historii Japonska, jsou obsaženy i šintoistické rituály. Jeho základem je uctívání Kami, což není žádné konkrétní božstvo, spíše je to typ duchovní síly přebývající v rozličných předmětech, například v přírodě. Objektem uctívání se tedy může stát i kámen či strom. Vykonávané rituály měly poskytnout věřícím ochranu.
Na závěr
Je velice důležité si uvědomit, že ačkoliv jsou zmíněná náboženství definována určitými znaky, nejsou jednotlivé proudy tak jednoznačně vymezitelné. Praktikování rituálů se liší geograficky i historicky a jednotlivá náboženství zastřešují mnoho rozličných proudů.
Redakce Genesis Era
