Za obzor představivosti
Pozorovali jste někdy za jasné noci hvězdnou oblohu? Jak daleko jste dohlédli? Kolik hvězd jste rozeznali? Viděli jste Mléčnou dráhu? Pokud byla temná noc a vy jste byli dostatečně daleko od městského osvětlení, možná jste napříč oblohou zpozorovali slabě zářící široký pás hvězd. Je to pohled do centra naší galaxie – Mléčné dráhy, kde se hvězdy zdají být tak blízko u sebe, až splývají do mléčné, bílé záře.
Jelikož naše sluneční soustava obíhá kolem nevýrazné hvězdy v jednom ze spirálových ramen naší galaxie, jsme daleko od centra všeho dění. Nacházíme se na předměstí naší galaxie, jako malý bod v moři asi dvou set miliard hvězd.
200 000 000 000 hvězd! Ale i za nejtmavší noci bez jediného mráčku dokážou naše oči rozeznat pouze přibližně 3 000 z nich. Ze Země vidíme pouhým okem necelých 9 000 hvězd „poblíž“ naší Mléčné dráhy.
Tisíce let si lidé mysleli, že Země je středem vesmíru a Slunce a všechny hvězdy obíhají kolem ní. Poté, co byl vynalezen první dalekohled, se ukázalo, že se mýlili. Vždy po sestrojení výkonnějšího dalekohledu lidé museli uznat, že vesmír je větší, než si mysleli. Podle současných poznatků nejen naše malá planeta, naše slabé Slunce, ale i celá Mléčná dráha je ve vesmíru jen malou tečkou, která sotva stojí za pozornost.
Jak velký je vesmír?
Jak velký je vesmír? Je větší, než si myslíme. Dokonce větší, než si vůbec dokážeme představit.
Jak daleko jste byli minulý rok? Procestovali jste 35 000 kilometrů? Nebo snad 80 000? Mnozí z těch, kdo kvůli pracovním záležitostem pravidelně létají, procestují každý rok více než 150 000 km. Na noční obloze vidíme Měsíc, který je od naší Země vzdálený jen 384 403 km. Přes den zas můžeme pozorovat Slunce, i když přímo do Slunce bychom se dívat neměli. Zdá se nám, že je stejně velké jako Měsíc. Ve skutečnosti je však vzdálené od Země asi 150 milionů kilometrů, což znamená, že sluneční světlo letí na Zemi více než osm minut.
Jak velké je Slunce? Vešlo by se do něj asi milion takových planet, jako je naše Země. Kdyby byla Země velká jako mince, Slunce by bylo velké asi jako koule s průměrem tři metry. Umíte si to představit? Mohlo by se nám zdát, že Slunce je největší těleso ve vesmíru.
A přitom… všimli jste si někdy při pozorování oblohy souhvězdí Orion? Betelgeuse, ta jasná hvězda na levém rameni Orionu, je tak velká, že kdyby byla hvězdou naší sluneční soustavy namísto Slunce, nevešla by se do kruhové dráhy, kterou opisuje Země, když obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 150 milionů kilometrů. Nevešla by se dokonce ani do oběžné dráhy Jupitera, který je od Slunce vzdálený 778 milionů kilometrů!
Největší dnes známou hvězdou je Canis Majoris. Tato hvězda je tak velká, že kdyby byla Země jako mince a Slunce jako koule s průměrem tři metry, Canis Majoris by měřila čtyři kilometry!
Pokud by byla Země velká jako mince a Slunce jako třímetrová koule, Země by byla vzdálená od Slunce asi na délku fotbalového hřiště. Kdyby však celá naše sluneční soustava – Slunce se všemi svými planetami – byla velká jako mince, Slunce by bylo viditelné pouze pod mikroskopem a nejbližší hvězda by byla vzdálená 90 metrů. Kdybychom mohli cestovat rychlostí světla – což je 300 000 kilometrů za sekundu – přes naši galaxii bychom přeletěli za 100 000 let!
Kdyby byla celá naše galaxie velká jako mince – nezapomeňte, je to 200 miliard hvězd – naše sluneční soustava by byla příliš malá na to, abychom ji viděli pod běžným mikroskopem. Ostatní galaxie ve vesmíru by byly od ní vzdáleny od 30 cm do 300 metrů. Tolik galaxií!
Takové množství hvězd!
Kolik existuje galaxií? Ve snaze podívat se dál než kdykoli předtím astronomové nasměrovali Hubbleův teleskop na zdánlivě prázdné místo na noční obloze. Nebyly tam žádné viditelné hvězdy, galaxie ani nic podobného. Zaostřili optiku na to „nic“ a expoziční čas určili na 11 dní. Pak pečlivě zkoumali získaný snímek. V tomto maličkém bodě o rozloze asi 3 % velikosti Měsíce v úplňku objevili více než 10 000 galaxií. Ne hvězd, ale celých galaxií – s miliardami hvězd v každé z nich.
Když zacílili Hubbleův teleskop na totéž místo a čas expozice prodloužili na 23 dní, objevili minimálně dvojnásobný počet galaxií. Na základě těchto studií tzv. Hubbleova hlubokého pole (Hubble deep field – HDF) astronomové odhadují, že v současné době lze vidět ze Země nejméně 175 miliard galaxií. Kolik by to bylo hvězd? Pokud bychom jako průměr počítali 200 miliard hvězd v jedné galaxii (tolik má přibližně naše galaxie),
pak by jich podle našich výpočtů bylo asi 350 000 000 000 000 000 000 000. A tento odhad bude platný jen do té doby, než vyvineme technologii, která nám umožní vidět ještě dál do vesmíru.[1]
Zkuste si to představit třeba takto: Až budete příště u moře na pláži, vezměte do dlaně hrst písku. Pokud jsou současné odhady správné, pak je ve vesmíru více hvězd, než je zrnek písku na všech plážích světa. To, co vidíme ze Země, když se v noci podíváme na hvězdné nebe, je jen jako hrst písku.
Dnes už i děti ve škole vědí, že Země není středem vesmíru. Vědci celé roky zvažovali, zda je Země jedinečná – zda je jedinou obyvatelnou planetou ve vesmíru. Nedávno zjistili, že většina hvězdných soustav má planety. Jen v naší galaxii se počet planet odhaduje na více než miliardu.[2]
Na kolika planetách žijí nějaká zvířata nebo rostliny? Na tuto otázku dosud neznáme odpověď. Je vůbec možné, aby na nějaké jiné planetě existoval inteligentní život? Tuto důležitou otázku si kladou všichni astronomové.
Zázraky vesmíru přesahují hranice naší představivosti! A to jsme nezmínili mlhoviny, kvasary, černé díry a mnohé další fascinující objekty ve vesmíru. Mohlo toto všechno opravdu vzniknout náhodou?
Cesta objevů
Podobné otázky v nás nevyvolává jen vesmír. Co všechny úžasné zázraky života na Zemi? Samotné lidské tělo je velký zázrak! V našem mozku je více neuronových buněk, než je hvězd v naší galaxii!
V této knize budeme zkoumat nejen divy života kolem nás, ale i zázraky naší vlastní existence. Někteří lidé věří, že věda nabízí odpovědi na všechny naše otázky. Mnozí se však přesvědčili o tom, že ani vědecké výzkumy nedokázaly poskytnout odpovědi, které by naplnily prázdnotu lidského srdce.
Od nejstarších dob své existence se lidé potýkají s velkými otazníky života. Proč jsme tady? Kam směřujeme? Co se s námi stane, když zemřeme? Proč je na světě tolik zla a utrpení?
Tyto otázky si věda neklade. Nenabízí ani odpovědi na nejhlubší touhy a očekávání lidského srdce. To však neznamená, že tyto odpovědi nemůžeme najít.
Vydejme se spolu na cestu objevů. Budeme si všímat zázraků kolem nás. Zjistíme, co spojuje všechny tyto úžasné věci. Objevíme nejen život, který jsme si nikdy neuměli představit, ale něco mnohem pozoruhodnějšího – lásku, která přesahuje hranice naší představivosti.
[1] http://www.astro.cz/apod/ap121014.html
[2] http://technet.idnes.cz/planety-s-podminkami-pro-zivot-mlecna-draha-fer-/tec_vesmir.aspx?c=A131105_072755_tec_vesmir_skr
http://www.velkaepocha.sk/2013111021706/Planet-podobnych-Zemi-jsou-v-nasi-Mlecne-draze-miliardy.html
(Z knihy BALDWIN, John Templeton, GIBSON, L. James a THOMAS, Jerry D. Za hranicí představivosti: existuje něco víc než život, který známe?. Vydání druhé. Praha: Advent-Orion, spol. s r.o., 2014. 133 stran. ISBN 978-80-7172-797-2.)
