Být moudrý a rozumný

„Kde je ta moudrost, jež se nám ztratila v samém vědění? Kde je to vědění, jež se nám ztratilo v samých informacích?.“
-T. S. Eliot

Moudrost a rozumnost je sice obtížné přesně definovat, ale jistě máme ten pocit, že přirozeně chápeme, co ta slova znamenají. Dokonce bychom asi všichni chtěli být označeni za moudré a rozumné. Když ale zůstaneme u definic, potom můžeme použít synonyma jako „racionálně uvažující, vyrovnaný, inteligentní, chytrý, vyspělý, schopný, pragmatický, prozíravý, uvážlivý“ atd. Přesto však narážíme na skutečnost, že všechny tyto termíny jsou sice žádoucí a pozitivní, ale přesto nevystihují to, co se nám za slovy moudrost a rozumnost skrývá. Psychologové začali podrobně zkoumat význam těchto slov až v druhé polovině 90. let 20. století. A zjistili, že platí to, co bylo známé již před tímto podrobným zkoumáním. Pravá moudrost opravdu nesouvisí s inteligencí, protože míra inteligence a vzdělání nesnižuje pravděpodobnost konfliktu a narušení vztahů. Anglický básník T. S. Eliot si stěžoval: „Kde je ta moudrost, jež se nám ztratila v samém vědění? Kde je to vědění, jež se nám ztratilo v samých informacích?.“ A Jaroslav Maxmilián Kašparů dodává: „Ztrácíme moudrost. Hodně lidí je vzdělaných, mazaných, vychytralých, avšak nedostává se nám lidí moudrých.“

Ale podívejme se ještě do jedné knihy, která o moudrosti a rozumnosti hovoří. A to, jak někdo spočítal, asi dvěstěkrát. Tou knihou je Bible. A v ní čteme: „Počátek moudrosti je bát se Hospodina; velice jsou prozíraví všichni, kdo tak činí.“ (Žalm 111,10) „Moudrosti sice učíme, ale jen ty, kteří jsou zralými ve víře – ne ovšem moudrosti tohoto věku či vládců tohoto věku, kteří zanikají, nýbrž moudrosti Boží, skryté v tajemství, kterou Bůh od věčnosti určil pro naše oslavení.“ (1. Korintským 2,6-7) Může se stát, že těmto slovům, dnešní člověk ne úplně rozumí. A tak ještě jednou slova z Bible, epištoly Jakubovi, třetí kapitola, verše 17-18: „Kdo je mezi vámi moudrý a rozumný? Ať ukáže dobrým způsobem života své skutky v moudré tichosti. Moudrost shůry je především čistá, dále mírumilovná, ohleduplná, ochotná dát se přesvědčit, plná slitování, milosrdenství a dobrého ovoce, bez předsudků a bez přetvářky. Ovoce spravedlnosti sklidí u Boha ti, kdo rozsévají pokoj.“ Mohla být tato definice moudrosti a rozumnosti ještě jasněji napsaná? Již Immanuel Kant řekl, že: „Věda je uspořádané vědění, kdežto moudrost je uspořádaný život.“ A to je přesně to, co nám říká Bible. A tak ještě jednou.

„Inteligentní lidé se snaží problémy řešit, ale geniální lidé se je snaží nedělat.“
-Albert Einstein

Kdo by nechtěl být moudrý a rozumný? Nebo alespoň kdo by nechtěl být vnímán jako moudrý a rozumný? Na druhé straně, kolik lidí si o sobě myslí, že jsou moudří a rozumní a přitom dost možná nejsou. Ano, moudrost a rozumnost je ideál, ale ten ideál se musí ukázat odpovídajícím způsobem života. A aby nedošlo k omylu, Jakub vyjmenovává jednotlivé atributy rozumnosti a moudrosti. Jde o sedm vlastností pravé moudrosti. Symbolické číslo, číslo plnosti. Moudrost je: Čistá, tedy mluvíme o čistých myšlenkách i pohnutkách. Mírumilovná, to znamená pokojná, která nemá potřebu prosazovat pouze sebe. Ohleduplná, jinak také zdvořilá, mající úctu k ostatním. Ochotná dát se přesvědčit s tím, že je otevřená i jiným názorům. Plná slitování a dobrého ovoce, tedy činů. Bez předsudků, které mohou být velmi zavádějící. Bez přetvářky, tedy nepokrytecká, nic nepředstírající. A najednou zjišťujeme, že moudrost a rozumnost pojímá pisatel Jakub poněkud jinak než se to obecně děje dnes. Dnešní doba má na takové hodnocení i svoje výrazy. Obecná inteligence je vzdělanost a znalost v nějakém konkrétním oboru, ale emoční inteligence je právě to, co popisuje apoštol Jakub. V rámci jedné z mnoha studií o moudrosti a rozumnosti se ukázalo, že moudří lidé umí lépe vycházet se svým okolím než lidé, kteří by byli pouze rádi moudří. Albert Einstein řekl, že: „inteligentní lidé se snaží problémy řešit, ale geniální lidé se je snaží nedělat“. Dovolil bych si dát místo slova „geniální“, slovo „moudří“, a musím s tímto citátem pouze souhlasit.

Díky Bože, že zaměřuješ naši pozornost daleko hlouběji, než bývá dnes zvykem, a že i člověk ve svých očích „obyčejný“, může být ve tvých očích ten moudrý a rozumný.

Jan Dymáček