Bichir: Naučí se ryba chodit?
Bichiři a velký skok v evolucionistické víře
Jsou populární u akvaristů, bichiři jsou rodem africké rybičky [Polypteridae] schopné dýchat plícemi a trávit určitý čas mimo vodu, stejně jako několik dalších druhů ryby, zvláště jako jsou dvojdyšné ryby schopné dýchat plícemi a lezci obojživelní. Studie publikovaná v Naturepopisuje pozorování v zajetí chodících a množících se bichiřů (Polypterus senegalus), kteří byli schopni přizpůsobit se k životu zcela mimo vodu, ve zcela bahnitých podmínkách.1
Je pochopitelné, že tyto ryby by si v přirozeném prostředí tento životní styl nevybraly. Nicméně po několika měsících si vědci povšimli, že jejich pohyby byly méně nešikovné než u ryb vychovaných ve vodním prostředí. Onen ‘stres’ z prostředí (v průběhu osmi měsíců) vedl k mírně odlišným změnám ve svalech a kostech, které souvisejí s podporou prsních ploutví—což se nazývá ‘vývojovou plasticitou’— tyto změny vedou k více robustní struktuře, která pomáhá podpoře těla mimo vodu.
EVOLUCIONISTÉ NACHYTAJÍ LIDI NA UKÁZKÁCH DROBNÝCH ZMĚN, TO JE TAKOVÁ PAST, KTERÁ NAVNADÍ LIDI K VÍŘE, ŽE SE RYBA MOHLA ZMĚNIT NA FILOZOFA V DŮSLEDKU EVOLUCE; NATURE TVRDÍ, ŽE POZOROVANÁ PLASTICITA POMOHLA UMOŽNIT “NAŠIM PŘEDKŮM VYKONAT PRVNÍ VELKÉ EVOLUČNÍ KROKY VYPLAZIT SE Z MOŘÍ NA PEVNINU.”
Míchání faktů s fantazií
Aby se Nature honem chopil příležitosti k podpoře myšlenky, že ryby jsou našimi předchůdci, tak publikoval na YouTube video o výzkumnících zabývajících se ’bichiry chodícími po pevnině‘: “Milovníci pevné země pozvedli svoje hlavy vzhůru, efektivněji přetvořili svoje ploutve a méně jim to klouzalo než jejich vodním kolegům.”2 Jak mohou docela snadno diváci potvrdit, není to až tak za srdce beroucí, jak to zní, ale pro neopatrného diváka je v této propagandě přichystána3 návnada a past.4 Diváci jsou nalákáni ukázkou malých změn a tím padnou do pasti evoluční představy vývoje od ryby k rybářovi; evolucionisté tvrdí, že pozorovaná plasticita napomohla možnosti “velkých evolučních kroků, jak se naši předkové [vy]plazili z moří na zemi. … Možná to nevypadá tak vytříbeně, ale nenechte se podvést. Konec konců, jeden malý krůček našich rybích předchůdců mohl vést k obrovským skokům pro lidstvo!”5
Skok víry
Pravidelní čtenáři časopisu Creation budou obeznámeni s jinými příklady ‘chodících ryb’. Ačkoli evolucionisti tvrdí, že pro víru v biblický kreacionismus jsou problémem axolotlové,6 udicovky tasmánské,7 a lezci obojživelní8, ve skutečnosti jsou mocným svědectvím o Stvořitelově vynikajícím konstrukčním projektu (Římanům 1:20). Skutečná fakta u těchto všech ryb, včetně bichirů, nejsou problematická, problematické jsou spíše jen příběhy, které se s nimi spojují. Genesis neučí, že Bůh stvořil neměnné a nezměnitelné rasy [v biol. species-druh], ale že Bůh stvořil neměnné základní stvořené druhy [angl. kind – odpovídá spíše čeledi, např. psovití] (Genesis 1:11, 12, 21, 24, 25).
Tvorové byli zcela jasně od Boha navrženi s možností změny, a úroveň této změny, která je pozorována u těchto bichirů, je s tím v souladu. Tyto změny se jeví jako ekofenotypické (čili podmíněné prostředím) bez jakékoliv změny v DNA kódu. Pozorujeme je ve svalech a kostech kulturistů, kteří posilují svoje těla tréninkem se závažím.9 Tak i prsní anatomie těchto bichirů nabrala robustnější formu, aby mohli lépe nést váhu těla na souši—společně posunují ploutve více než ti, kteří byli chováni ve vodním prostředí a tak drží hlavu trochu výše. A stejně tak jako kulturisté nepředají ani jednomu ze svých dětí změny na svojí svalové hmotě, neexistuje žádný důkaz, že by pozorovaná jemná přizpůsobivost v chování bichirů a změny v anatomii hrudního pletence byly dědičné, jak to požaduje evoluce;10 ani nepozorujeme, že by tyto změny směřovaly k anatomii, pomocí které suchozemci chodí, tedy k propojení kostí končetin s páteří.
Apoštol Pavel učil, že ryby a různé druhy dalších zvířat se liší co do ‘druhu’ jedno od druhého, a od lidských bytostí (1 Korintským 15:39), což souhlasí s učením Genesis 1. Máme-li parodovat doplňující poznámky videa, které jsme zde výše zmínili, pak myšlenka evoluce ryby ve tvora s končetinami je skutečně jeden z těch “obrovitých skoků [víry] lidstva”; Nenechte se oklamat.