Úvod Magazín Vznik života Jakých je 7 dní stvoření?

Jakých je 7 dní stvoření?

13. dubna 2022

Možná jste si už všimli, jaký vliv na vás má, pokud vynecháte víkendový odpočinek. Člověk začne být mírně dezorientovaný a není si jistý, jaký je právě den. Kde se však vzal týden, který určuje rytmus našeho nejen pracovního života?

Podle průzkumu více než polovina americké populace věří v biblické stvoření světa v sedmi dnech.¹

Biblický týden stvoření

Když se zeptáte, jak dlouho trvalo podle Bible stvoření světa, dostanete mnohdy dvojí odpověď. Některý výklad uvádí, že to bylo šest dní. Jiní tvrdí, že to bylo dní sedm. Kde je pravda?

Správná odpověď na to, jak dlouho trvalo podle Bible stvoření světa, je skutečně sedm dní. Zastánci stvoření v šesti dnech vycházejí z předpokladu, že sedmý den, čili v sobotu, již Bůh odpočíval. Bible však sedmý den uzavírá slovy „I byla dokončena nebesa i země…“ a z toho lze odvodit, že i když Bůh
věnoval svému stvoření sedmý den odpočinku, bez tohoto
dne by nebyl svět dokončen.

Celý článek zobrazíte po přihlášení.

Kompletní článek a další exkluzivní filmy a obsah získáte po přihlášení.

ZÍSKAT ČLENSTVÍ

Již máte účet? Přihlaste se.

Svůj účet máte navždy zdarma.

Stvoření světa za 7 dní

Zvídavější čtenáři mohou najít celý příběh stvoření v knize Genesis, kde najdou informace o stvoření světa hned v úvodu knihy.

Pro rychlou orientaci v tom, co Bůh stvořil v jednotlivých dnech, poslouží tato tabulka:

Den	Začátek verše	Bohem tvořené dílo
1.	I řekl Bůh: „Buď světlo…“	Nebesa a Země, vody, světlo, den a noc.
2.	I řekl Bůh: „Buď klenba…“	Oddělení vod, nebeská klenba.
3.	I řekl Bůh: „Nahromaďte se vody…“	Souš a moře, rostliny.
4.	I řekl Bůh: „Buďte světla…“	Slunce, Měsíc a hvězdy.
5.	I řekl Bůh: „Hemžete se vody…“	Vodní živočichové a létavci.
6.	I řekl Bůh: „Vydej země rozmanité druhy živočichů…“	Suchozemští živočichové, člověk.
7.	„I byla dokončena nebesa i země…“	Bůh dokončil své dílo a vstupuje do osobního vztahu se svým stvořením, zvláště s člověkem.

Stvořitelský týden má velice zajímavou strukturu. První tři dny Bůh vytváří, jak si můžete všimnout v tabulce, nádoby nebo prostory, které v dalších třech dnech stvořitelského týdne naplňuje obsahem. Takže 4. den naplňuje obsah prostoru stvořeného 1. den, 5. den naplňuje nádobu 2. dne a 6. den nádobu 3. dne. Asi nejzajímavější je vztah 6. a 7. dne, kdy 6. dne Bůh vytváří nádobu jménem člověk, nádobu jménem manželství muže a ženy a 7. dne tyto nádoby naplňuje obsahem, kterým je osobní přítomnost Boží v lidském srdci i uvnitř manželství.

V době sepsání Bible samozřejmě neexistovaly české názvy jednotlivých dní. Navíc se později rozdělilo chápání konce týdne, kdy původně končil týden sobotou a až později se ustanovila neděle coby den sváteční. O sedmém dni pak najdeme zmínky na více místech Písma:

Genesis 2,3 „A Bůh požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré své stvořitelské dílo.“

Exodus 16,26 „Šest dní budete sbírat, ale sedmý den je den odpočinku. Ten den nebude nic padat.“

Exodus 20,10 „Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách.“

Deuteronomium 5,14 „Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvůj býk a tvůj osel, žádné tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách, aby odpočinul tvůj otrok a tvá otrokyně tak jako ty.“

Ačkoliv mezi věřícími panuje shoda ohledně stvoření světa v sedmi dnech, vyskytují se diskuse, zda bylo oněch sedm dní skutečně rovno pozemskému týdnu. Zatímco například zastánci tzv. teorie staré Země tvrdí, že dny stvořitelského týdne nebyly 24h časové úseky, protože ještě nebylo stvoření hotové, tak zastánci biblické teorie stvoření věří, že dny stvořitelského týdne byly stejně dlouhé, jako běžné dny.

Pravda o sobotě a neděli

Odmalička jsme zvyklí, že v neděli se nepracuje, že neděle je od slova „nedělat“. Proto považujeme nedělní den za den sváteční, ale málokdo ví, že sobota je z hebrejského slova „šabata“, což znamená odpočívat nebo odevzdávat se s důvěrou Bohu. Tradice sobotního svátečního dne je tedy historicky daleko starší a vychází přímo z biblické zprávy o stvoření světa i z tzv. Mojžíšova desatera. Neděli kniha Genesis ani Starý zákon takto nezmiňují, ta se dostala do křesťanské tradice až o několik set let později. Naopak jsou ve Starém zákoně četné zmínky o sobotě jakožto svátečním dni, a také Ježíš, jeho apoštolové i všichni první křesťané konali bohoslužby v sobotní den.

Marek 6,2 – „Když nastala sobota, začal Ježíš učit v synagoze. A mnozí, kteří ho slyšeli, byli ohromeni a říkali: ’Odkud to tento člověk má? Jaká je to moudrost, která mu byla dána? A jaké mocné činy se dějí skrze jeho ruce!‘“

Skutky apoštolů 18,4 – „Každou sobotu rozmlouval apoštol Pavel v synagoze a přesvědčoval Židy i Řeky.“

Skutky apoštolů 13,44 – „Příští sobotu se shromáždilo téměř celé město, aby vyslechlo Pánovo slovo.“

Kde se tedy vzalo uctívání nedělního dne? Katolická církev upustila od starozákonní soboty na základě toho, že židovské zákony nejsou pro křesťany závazné a, nejdříve paralelně, poté výhradně, světí neděli jako den Páně v upomínku na Kristovo zmrtvýchvstání.³

Již v době předkřesťanské slavily mnohé národy poslední den v týdnu jako den Slunce. Odtud názvy Sunday či Sonntag. I dnes, kdy je za námi téměř 2 tisíce let křesťanské tradice, existují církve, které se odvolávají na souvislost mezi dnem Slunce a dnem Páně a tvrdí, že Slunce je znamením Krista. Pro tuto souvislost však v Bibli nenalézáme žádné opodstatnění. Tento konflikt ve vnímání struktury času v rámci týdenního cyklu se ale táhne napříč celými dějinami křesťanství.

Pokud se chcete dozvědět více o historii svěcení soboty a neděle, doporučujeme vám zhlédnout 5 dílnou minisérii „Sedmý den: Objevy ze ztracených stránek historie” na následujícím odkaze.

Redakce Genesis Era