Úvod Magazín Příroda a evoluce Opylování rostlin zvukem?

Opylování rostlin zvukem?

Je všeobecně známo, že opylení je proces, při kterém se samčí rostlinné buňky v podobě pylu přenášejí na samičí orgány květu v podobě blizny. Tento zázračný proces je nutným předpokladem k oplození a pozdějšímu vzniku plodu a semene, bez něhož by se tyto rostliny nemohly rozmnožovat. Opylování ale není produktem evoluce, nýbrž produktem geniálního stvořitelského návrhu, jehož výsledkem je maximalizace produktivity a množitelnosti rostlin i zvířat za současného zachování druhové stability a řádu v ekosystémech.

Možná jste už slyšeli, že opylení rostlin není jen na hmyzu, ale že jej dokáže zprostředkovat i vítr. Málokdo ale už ví, že na opylení rostlin se podílí dokonce i voda, brouci, měkkýši, ptáci či kaloni, což jsou savci z čeledi kaloňovitých. Např. ve střední Evropě je přibližně 80% rostlin entomogamických tj. opylovaných hmyzem, což ukazuje na gigantickou provázanost rostlin a hmyzu, o kterých bychom jen s velkou dávkou fantazie a víry mohli prohlásit, že mají společného předka …

Málokdo totiž ví, že přibližně 8 % kvetoucích rostlin má pyl tak pevně uzavřený v květu, že se k němu většina hmyzu nedostane. U těchto květin uvolní spršku pylu pouze hlasitý zvuk o speciální frekvenci.

U větrosprašných (anemogamických) rostlin pak rozlišujeme samosprašnost a cizosprašnost. Žel, i zde zastánci evoluce dokazují vše magickou evolucí, kterou nikdo nikdy neviděl probíhat a neví ani teoreticky, jak by k ní mohlo dojít. Spekulací je spousta, ale reálné důkazy žádné. Příkladem je tzv. koevoluce, kterou se evolucionisté pokoušejí popsat situaci, kdy se 2 a více naprosto odlišných organismů – jako např. rostliny a hmyz – navzájem životně doplňují a jsou na sebe vzájemně uzpůsobeni do neuvěřitelných detailů, např. tvarem těla a květu. Není to ale nic než mlžení a vymýšlení fantaskních slov a termínů – bez obsahu a bez důkazu, a to pro něco, co je z vědeckého hlediska možné připsat smysluplně pouze geniálnímu konstruktérovi. Vlastně jediným důkazem takové ko-evoluce je víra v hlavách lidí, kteří si myslí, že náhoda, genové mutace, přírodní zákony a spousta času dokážou vytvořit prakticky cokoliv. Opravdu?

Už jste někdy slyšeli o „opylování zvukem“? Nemám teď na mysli rockový koncert, při kterém zvuk z reprobeden rozbíjí okna okolních domů 🙂 Mám na mysli zvuk vyluzovaný konkrétním druhem hmyzího opylovače. Málokdo totiž ví, že přibližně 8 % kvetoucích rostlin má pyl tak pevně uzavřený v květu, že se k němu většina hmyzu nedostane. U těchto květin uvolní spršku pylu pouze hlasitý zvuk o speciální frekvenci.

Jednou z těchto květin je i virginská luční kráska – lat. Rhexia virginica, která neuvolní pyl, dokud nad ní „nezabzučí“ čmelák na té správné frekvenci. Třeba včela může kolem květů téhle rostlinky lítat klidně celý den a nikdy z květu žádný pyl nezíská. Pouze bzučivý zvuk o správné frekvenci dokáže její pyl uvolnit! Např. v USA jsou čmeláci používáni ke správnému opylení květů rajčat. Čmeláci totiž vydávají bzučivý zvuk přesně na úrovni středního C (261,63 Hz). Žádná jiná frekvence nezpůsobí uvolnění pylu z květu rajčete! Vedle toho včely medonosné pracují tiše, proto se jejich činností pyl neuvolňuje. Dr. Sarah Smith Greenleafová demonstrovala tento proces pomocí klasické koncertní ladičky. Když udeřila na střední C a přiložila ladičku ke květu rajčete, objevil se ve vzduch oblak žlutého pylu. A přesně na této frekvenci bzucí zmínění čmeláci.

Celý článek zobrazíte po přihlášení.

Kompletní článek a další exkluzivní filmy a obsah získáte po přihlášení.

ZÍSKAT ČLENSTVÍ

Již máte účet? Přihlaste se.

Svůj účet máte navždy zdarma.

Ponaučení

Nutno říci, že zvuk se ve vzduchu za normálních podmínek šíří rychlostí 340 metrů za sekundu, tzn. že za 1 sekundu se od svého zdroje vzdálí o 340 metrů. Kdyby měla slepá naturalistická evoluce, která nesleduje dopředu žádný konkrétní cíl, což je její učebnicová definice, dosáhnout tak dokonalého naladění velikosti a tvaru květu na nějakou konkrétní zvukovou frekvenci, co všechno by se muselo stát ve správný čas na správném místě? Když se podíváme na tento jev z hlediska evoluční logiky, jakou výhodu by to mělo pro květ – uzamknout pyl pro všechny ostatní opylovače? Nebo, proč by čmelák měl naslepo zkoušet vyloudit tu správnou frekvenci k odemykání pylu, když by mohl získat pyl z jiných rostlin, které odemykání květu zvukem nepotřebují, daleko snadněji?

Závěr

Když Bůh věnoval tolik úsilí a moudrosti k vyladění tak jemných detailů ve vztahu mezi malou kytičkou na zapomenutých kopcích Virginie a místními čmeláky, o co víc úsilí Bůh věnoval stvoření člověka, které Bible popisuje jako separátní, jedinečný a oddělený stvořitelský akt, na který si Bůh vyšetřil zvláštní čas a prostor? Když Bůh dokáže „odemknout květ“ zvukem bzučícího čmeláka, nedokáže snad odemknout naše srdce nebo vězení (myslí, vztahu, charakteru atd.), ve kterém se zrovna nacházíme?

Biblický citát

Všechno vzniklo skrze Něj a bez Něho nevzniklo vůbec nic, co je. (Janovo evangelium 1:3)

Mgr. Libor Votoček, Bc. Bruce Malone a Jule Von Vett

Související články

#8 Co je to informace? | Genesis Era Q&A

18. dubna 2024

Co je to informace?

#7 Jak vznikla půda? | Genesis Era Q&A

11. dubna 2024

Jak vznikla půda?

#6 Čtvrtá kategorie vědy - Sdělená, Neopakovatelná, Zjevená | Genesis Era Q&A

4. dubna 2024

Podrobnější představení 4. kategorie vědy.

#5 Třetí kategorie vědy - Forenzní, Neopakovatelná, Historická | Genesis Era Q&A

28. března 2024

Podrobnější představení 3. kategorie vědy.