Opylování rostlin zvukem?
Možná jste už slyšeli, že opylení rostlin není jen na hmyzu, ale že jej dokáže zprostředkovat i vítr. Málokdo ale už ví, že na opylení rostlin se podílí dokonce i voda, brouci, měkkýši, ptáci či kaloni, což jsou savci z čeledi kaloňovitých. Např. ve střední Evropě je přibližně 80% rostlin entomogamických tj. opylovaných hmyzem, což ukazuje na gigantickou provázanost rostlin a hmyzu, o kterých bychom jen s velkou dávkou fantazie a víry mohli prohlásit, že mají společného předka …
Málokdo totiž ví, že přibližně 8 % kvetoucích rostlin má pyl tak pevně uzavřený v květu, že se k němu většina hmyzu nedostane. U těchto květin uvolní spršku pylu pouze hlasitý zvuk o speciální frekvenci.
U větrosprašných (anemogamických) rostlin pak rozlišujeme samosprašnost a cizosprašnost. Žel, i zde zastánci evoluce dokazují vše magickou evolucí, kterou nikdo nikdy neviděl probíhat a neví ani teoreticky, jak by k ní mohlo dojít. Spekulací je spousta, ale reálné důkazy žádné. Příkladem je tzv. koevoluce, kterou se evolucionisté pokoušejí popsat situaci, kdy se 2 a více naprosto odlišných organismů – jako např. rostliny a hmyz – navzájem životně doplňují a jsou na sebe vzájemně uzpůsobeni do neuvěřitelných detailů, např. tvarem těla a květu. Není to ale nic než mlžení a vymýšlení fantaskních slov a termínů – bez obsahu a bez důkazu, a to pro něco, co je z vědeckého hlediska možné připsat smysluplně pouze geniálnímu konstruktérovi. Vlastně jediným důkazem takové ko-evoluce je víra v hlavách lidí, kteří si myslí, že náhoda, genové mutace, přírodní zákony a spousta času dokážou vytvořit prakticky cokoliv. Opravdu?
Už jste někdy slyšeli o „opylování zvukem“? Nemám teď na mysli rockový koncert, při kterém zvuk z reprobeden rozbíjí okna okolních domů 🙂 Mám na mysli zvuk vyluzovaný konkrétním druhem hmyzího opylovače. Málokdo totiž ví, že přibližně 8 % kvetoucích rostlin má pyl tak pevně uzavřený v květu, že se k němu většina hmyzu nedostane. U těchto květin uvolní spršku pylu pouze hlasitý zvuk o speciální frekvenci.
Celý článek zobrazíte po přihlášení.
Kompletní článek a další exkluzivní filmy a obsah získáte po přihlášení.
ZÍSKAT ČLENSTVÍSvůj účet máte navždy zdarma.
Ponaučení
Nutno říci, že zvuk se ve vzduchu za normálních podmínek šíří rychlostí 340 metrů za sekundu, tzn. že za 1 sekundu se od svého zdroje vzdálí o 340 metrů. Kdyby měla slepá naturalistická evoluce, která nesleduje dopředu žádný konkrétní cíl, což je její učebnicová definice, dosáhnout tak dokonalého naladění velikosti a tvaru květu na nějakou konkrétní zvukovou frekvenci, co všechno by se muselo stát ve správný čas na správném místě? Když se podíváme na tento jev z hlediska evoluční logiky, jakou výhodu by to mělo pro květ – uzamknout pyl pro všechny ostatní opylovače? Nebo, proč by čmelák měl naslepo zkoušet vyloudit tu správnou frekvenci k odemykání pylu, když by mohl získat pyl z jiných rostlin, které odemykání květu zvukem nepotřebují, daleko snadněji?
Závěr
Když Bůh věnoval tolik úsilí a moudrosti k vyladění tak jemných detailů ve vztahu mezi malou kytičkou na zapomenutých kopcích Virginie a místními čmeláky, o co víc úsilí Bůh věnoval stvoření člověka, které Bible popisuje jako separátní, jedinečný a oddělený stvořitelský akt, na který si Bůh vyšetřil zvláštní čas a prostor? Když Bůh dokáže „odemknout květ“ zvukem bzučícího čmeláka, nedokáže snad odemknout naše srdce nebo vězení (myslí, vztahu, charakteru atd.), ve kterém se zrovna nacházíme?
Biblický citát
Všechno vzniklo skrze Něj a bez Něho nevzniklo vůbec nic, co je. (Janovo evangelium 1:3)
Mgr. Libor Votoček, Bc. Bruce Malone a Jule Von Vett
