Úvod Magazín Příroda a evoluce Opylování rostlin zvukem?

Opylování rostlin zvukem?

Je všeobecně známo, že opylení je proces, při kterém se samčí rostlinné buňky v podobě pylu přenášejí na samičí orgány květu v podobě blizny. Tento zázračný proces je nutným předpokladem k oplození a pozdějšímu vzniku plodu a semene, bez něhož by se tyto rostliny nemohly rozmnožovat. Opylování ale není produktem evoluce, nýbrž produktem geniálního stvořitelského návrhu, jehož výsledkem je maximalizace produktivity a množitelnosti rostlin i zvířat za současného zachování druhové stability a řádu v ekosystémech.

Možná jste už slyšeli, že opylení rostlin není jen na hmyzu, ale že jej dokáže zprostředkovat i vítr. Málokdo ale už ví, že na opylení rostlin se podílí dokonce i voda, brouci, měkkýši, ptáci či kaloni, což jsou savci z čeledi kaloňovitých. Např. ve střední Evropě je přibližně 80% rostlin entomogamických tj. opylovaných hmyzem, což ukazuje na gigantickou provázanost rostlin a hmyzu, o kterých bychom jen s velkou dávkou fantazie a víry mohli prohlásit, že mají společného předka …

Málokdo totiž ví, že přibližně 8 % kvetoucích rostlin má pyl tak pevně uzavřený v květu, že se k němu většina hmyzu nedostane. U těchto květin uvolní spršku pylu pouze hlasitý zvuk o speciální frekvenci.

U větrosprašných (anemogamických) rostlin pak rozlišujeme samosprašnost a cizosprašnost. Žel, i zde zastánci evoluce dokazují vše magickou evolucí, kterou nikdo nikdy neviděl probíhat a neví ani teoreticky, jak by k ní mohlo dojít. Spekulací je spousta, ale reálné důkazy žádné. Příkladem je tzv. koevoluce, kterou se evolucionisté pokoušejí popsat situaci, kdy se 2 a více naprosto odlišných organismů – jako např. rostliny a hmyz – navzájem životně doplňují a jsou na sebe vzájemně uzpůsobeni do neuvěřitelných detailů, např. tvarem těla a květu. Není to ale nic než mlžení a vymýšlení fantaskních slov a termínů – bez obsahu a bez důkazu, a to pro něco, co je z vědeckého hlediska možné připsat smysluplně pouze geniálnímu konstruktérovi. Vlastně jediným důkazem takové ko-evoluce je víra v hlavách lidí, kteří si myslí, že náhoda, genové mutace, přírodní zákony a spousta času dokážou vytvořit prakticky cokoliv. Opravdu?

Už jste někdy slyšeli o „opylování zvukem“? Nemám teď na mysli rockový koncert, při kterém zvuk z reprobeden rozbíjí okna okolních domů 🙂 Mám na mysli zvuk vyluzovaný konkrétním druhem hmyzího opylovače. Málokdo totiž ví, že přibližně 8 % kvetoucích rostlin má pyl tak pevně uzavřený v květu, že se k němu většina hmyzu nedostane. U těchto květin uvolní spršku pylu pouze hlasitý zvuk o speciální frekvenci.

Jednou z těchto květin je i virginská luční kráska – lat. Rhexia virginica, která neuvolní pyl, dokud nad ní „nezabzučí“ čmelák na té správné frekvenci. Třeba včela může kolem květů téhle rostlinky lítat klidně celý den a nikdy z květu žádný pyl nezíská. Pouze bzučivý zvuk o správné frekvenci dokáže její pyl uvolnit! Např. v USA jsou čmeláci používáni ke správnému opylení květů rajčat. Čmeláci totiž vydávají bzučivý zvuk přesně na úrovni středního C (261,63 Hz). Žádná jiná frekvence nezpůsobí uvolnění pylu z květu rajčete! Vedle toho včely medonosné pracují tiše, proto se jejich činností pyl neuvolňuje. Dr. Sarah Smith Greenleafová demonstrovala tento proces pomocí klasické koncertní ladičky. Když udeřila na střední C a přiložila ladičku ke květu rajčete, objevil se ve vzduch oblak žlutého pylu. A přesně na této frekvenci bzucí zmínění čmeláci.

Ponaučení

Nutno říci, že zvuk se ve vzduchu za normálních podmínek šíří rychlostí 340 metrů za sekundu, tzn. že za 1 sekundu se od svého zdroje vzdálí o 340 metrů. Kdyby měla slepá naturalistická evoluce, která nesleduje dopředu žádný konkrétní cíl, což je její učebnicová definice, dosáhnout tak dokonalého naladění velikosti a tvaru květu na nějakou konkrétní zvukovou frekvenci, co všechno by se muselo stát ve správný čas na správném místě? Když se podíváme na tento jev z hlediska evoluční logiky, jakou výhodu by to mělo pro květ – uzamknout pyl pro všechny ostatní opylovače? Nebo, proč by čmelák měl naslepo zkoušet vyloudit tu správnou frekvenci k odemykání pylu, když by mohl získat pyl z jiných rostlin, které odemykání květu zvukem nepotřebují, daleko snadněji?

Závěr

Když Bůh věnoval tolik úsilí a moudrosti k vyladění tak jemných detailů ve vztahu mezi malou kytičkou na zapomenutých kopcích Virginie a místními čmeláky, o co víc úsilí Bůh věnoval stvoření člověka, které Bible popisuje jako separátní, jedinečný a oddělený stvořitelský akt, na který si Bůh vyšetřil zvláštní čas a prostor? Když Bůh dokáže „odemknout květ“ zvukem bzučícího čmeláka, nedokáže snad odemknout naše srdce nebo vězení (myslí, vztahu, charakteru atd.), ve kterém se zrovna nacházíme?

Biblický citát

Všechno vzniklo skrze Něj a bez Něho nevzniklo vůbec nic, co je. (Janovo evangelium 1:3)

Mgr. Libor Votoček, Bc. Bruce Malone a Jule Von Vett

Související články

#10 Rozmnožování aneb semínko jako geniální program | Genesis Era Q&A

25. června 2024

Jak se rozmnožují rostliny?

#9 Proč text nelze odvodit z hmoty ani význam z textu? | Genesis Era Q&A

23. května 2024

Proč text nelze odvodit z hmoty ani význam z textu?

#8 Co je to informace? | Genesis Era Q&A

18. dubna 2024

Co je to informace?

#7 Jak vznikla půda? | Genesis Era Q&A

11. dubna 2024

Jak vznikla půda?