Co je smyslem lidského života? — pozoruhodné nové souvislosti – 2. díl
Smysl lidského života podle knihy Genesis
V otázce smyslu lidského života je kniha Genesis (1. Mojžíšova) opět nedoceněnou pokladnicí moudrosti, kterou jinde nenajdeme. Odpověď na tuto otázku nalézáme hned v 1. kapitole ve 27. a 28. verši (který jsme v jiné souvislosti diskutovali v trojdílném pojednání Velký úkol pro každého z nás – 1. díl zde, 2. díl zde a 3. díl zde):
„Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, stvořil ho k obrazu Božímu, stvořil je muže a ženu. Bůh je požehnal a řekl jim: Ploďte a množte se a naplňte zemi, podmaňte si ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem a nad vším živým, co se na zemi hýbe.“
27. verš nám ukazuje, že Bůh stvořil člověka k Obrazu svému – k Obrazu Božímu – jako muže a ženu. Přestože se jedná o poměrně krátké sdělení, jeho obsah je mimořádný. Člověk – muž i žena – byli stvořeni podle určitého osobnostního a charakterového vzoru, jehož nositelem je sám Bůh – věčný, nestvořený a nestvořitelný Tvůrce všeho, kterého světu dokonale představil Ježíš z Nazaretu zvaný Kristus. Z tohoto faktu nám vyplývají hned 2 důležité věci. Zaprvé člověk – muž i žena – byl zformován podle určitého vzoru, který definuje hodnotu i smysl lidského života. Nejsou to tedy naše výkony ani naše IQ nebo EQ, majetek, tělesná krása a dokonce ani úspěšná rodina, co dává hodnotu a smysl našemu životu, ale pouze a výhradně to, že jsme Božím dílem stvořeným k Jeho věčnému Obrazu. Jinými slovy, náš božský původ, a teď mám na mysli úplně každého člověka, který kdy žil, je tím, co dává našemu životu hodnotu, smysl i cíl. Proto například člověk s Downovým syndromem nebo člověk od narození slepý a hluchý, člověk s rakovinou na smrtelné posteli či jakkoliv hendikepovaný nebo přehlížený a ztrápený člověk mají všichni nezpochybnitelnou a nezasloužitelnou hodnotu a smysl, protože jsou stvořeni k Božímu Obrazu, který je nesmrtelný.
Stačí se podívat do minulosti – i velmi nedávné – kdy mnohé politické a vojenské režimy zaváděly zhoubná kritéria hodnoty lidského života. Vzpomeňme např. na nacistické kritérium tzv. rasové čistoty nebo komunistické kritérium práceschopnosti a bezvýhradného souhlasu s komunistickou ideologií nebo kritéria založená na šlechtické urozenosti, velikosti majetku či vzdělání atd. To všechno jsou jen opovážlivé snahy některých lidí posadit se na trůn a řídit životy všech ostatních lidí, proto si v každé době a kultuře určití lidé vymýšlejí nejrůznější kritéria dokonalosti, a sice tak, aby oni sami byli podle těchto kritérií nejdokonalejší. Bůh ale všechny tyto zlé úmysly maří jednou jedinou větou z Genesis 1,26:
„I řekl Bůh: Učiňme člověka k našemu obrazu, jako naši podobu, aby panovali nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad dobytkem a nad celou zemí i nad všemi plazy pohybujícími se na zemi.“
Je jen jediný Bůh – nestvořený a nestvořitelný Tvůrce všehomíra – a my lidé jsme všichni z jedné krve, z jednoho manželského páru, jedna velká lidská rodina. Žádný člověk proto nemá od Boha právo stavět se do pozice jakékoliv nadřazenosti, ať už vůči přírodě nebo vůči druhým lidem. Boží vůlí je, abychom si všichni navzájem sloužili, pomáhali, chránili jeden druhého a rostli ve vděčnosti a poznání Boha.
Boží vůlí je, abychom si všichni navzájem sloužili, pomáhali, chránili jeden druhého a rostli ve vděčnosti a poznání Boha.
Člověk má tedy nést Boží Obraz – celým svým životem. Má jej hledat, potvrzovat a chránit. Právě ve chvíli, kdy se člověk začne ve svém životě rozhodovat špatně, začíná ten očím neviditelný Boží Obraz v sobě deformovat a ztrácet … říkáme tomu obecně demoralizace a odcizení se Pravdě a Životu. Takových příkladů špatných rozhodnutí bychom mohli uvést bezpočet — jsou to zejména lhaní, krádeže, manželská nevěra, citové a slovní manipulace s druhými, plané sliby, bezohlednost a sobeckost, pomluvy a vyděračství, neúcta k rodičům a Božímu morálnímu zákonu, nevděčnost a nepokora, nestřídmost až rozežranost, násilnictví a agresivita vůči slabým a bezbranným, modlářství ve všech podobách, pýcha a samolibost atd. atd. … pokud člověk začne praktikovat kteroukoliv z těchto věcí nebo jejich kombinace, začíná postupně ztrácet Boží Obraz ve svém nitru … a pokud v takovém způsobu života pokračuje zarputile dál, může nakonec Boží Obraz v sobě zcela zahubit. Co je potom výsledkem? Takový člověk má sice stále obě ruce a nohy, nos, oči, ústa i uši jako jakýkoliv jiný člověk, jen jeho charakter a přístup k životu je naprosto nelidský a zničující. Právě před tím Bible varuje a hned ve svém úvodu nám říká, že člověk bude tím, kým má být pouze tehdy, pokud ponese (bude odrážet) Boží Obraz. Klasik by řekl, že jen ten, kdo má čisté srdce může odrážet Boží Obraz nezkreslený a nezakalený.
Co znamená konkrétně nést Boží Obraz?
Ale co znamená nést či odrážet Boží Obraz? A jak se takové nesení Božího Obrazu projevuje u muže a jak u ženy? I na tyto otázky Bible dává úžasné odpovědi. Boží Obraz v muži Bible popisuje na mnoha místech (např. v Žalmech, v Příslovích, v Lukášově evangeliu a v apoštolských listech) slovy jako — otec, ochránce pravdy, ten, který se obětuje za svou ženu a děti, tvůrce pokoje, bojovník za spravedlnost, duchovní a morální vůdce a ochránce, kněz, věrný a odvážný, moudrý a pokorný, ten, kdo pokládá svůj život na své přátele atd. atd. Boží Obraz v ženě Bible popisuje slovy jako – matka, ochránkyně života, ta, která spojuje lidi dohromady, věrná ochránkyně srdce svého manžela a svých dětí, bojovnice za milosrdenství a soucit, chrám svého muže, tichá, věrná, citlivá a vztahově moudrá bytost, nositelka vztahové krásy a čistoty, pečující, atd. atd. Zde se dotýkáme téměř zapomenutých pravd, které jsou skutečným základem šťastného a naplněného života, jak pro muže, tak pro ženu. Jen si zkuste představit, že by ve vašem okolí byli jen takoví muži a ženy, jak krásným a šťastným místem by svět byl … ale není … protože lidé zapomněli na Boží Obraz, který jim Bůh na počátku dal … a myslí si, že žijí hlavně proto, aby si realizovali své sny a touhy.
Vraťme se teď ale zpátky k původní otázce: „co je smyslem lidského života?“ Před chvílí jsme si ukázali, že je to nesení Božího Obrazu – jiným způsobem v muži a jiným v ženě. Je zde ale ještě jedna hluboká pravda. Bůh dal člověku na počátku světa vznešené povolání, aby si jakožto nositel Božího dokonalého charakteru získal srdce celého stvoření … aby si získal jeho důvěru a navázal s ním důvěrný vztah. Přesně o tom totiž hovoří následující 28. verš, který jsme citovali výše. Smyslem lidského života je ale ještě jedna důležitá věc, o které jsme zatím nemluvili, a tím je vertikální duchovní vztah k samotnému Stvořiteli, jehož Obraz máme odrážet. Jestliže člověk ve svém životě nesměřuje k větší a větší vděčnosti a úctě k Bohu, míjí se smyslem svého života, protože přesně to je ten hlavní důvod, proč nás Bůh stvořil. On je Tvůrcem světa i člověka a má tedy svrchované právo určit smysl, pro který je učinil. Bible říká, že Bůh stvořil svět pro to, aby naplnil všechno ve všem. O tomto smyslu a cíli celého Božího stvořitelského díla píší Kristovi apoštolové v listu Koloským 3,11, v listu Efezským 1,23 nebo v 1. listu Korintským 15,28, kde se píše: „Až Kristu bude podřízeno všecko, pak i sám Syn se podřídí Tomu, kdo Mu všecko podřídil, a tak bude Bůh všecko ve všem.“ Zde je však důležité poznamenat, že se jedná o podřízení dobrovolné, z lásky a vděčnosti, nikoliv z donucení či ze strachu nebo zištnosti. Podobný úkol má každý z nás. Učit se z lásky a vděčnosti odevzdávat Bohu stále větší a větší část svého života, svých snů i tužeb, svých bolestí a zklamání, svých nadějí, vztahů, snah, zkrátka všeho. To ovšem není možné dokázat jinak než hlubokou proměnou našeho nitra, které je od přirozenosti nakloněno ke zlu, sobeckosti, nevděčnosti, pýše a tělesnosti. Bible tento komplex nazývá slovem „hřích“ a vyzývá každého člověka k opuštění této staré, padlé přirozenosti, kterou jsme zdědili po předcích a k přijetí nové přirozenosti v osobním vztahu s Ježíšem Kristem.
Je zajímavé, že celá Bible je de facto o prvních 11 kapitolách knihy Genesis. Proto Kristovi apoštolové hovoří o věcech, o kterých se dočítáme v knize Genesis, a to napříč celým Novým Zákonem. Vyzývají všechny lidi k tomu, aby Boha postupně pozvali úplně všude a úplně do všeho … protože jedině tak budou růst ve vděčnosti za Jeho nesmírnou lásku a moudrost, se kterou učinil svět i celé lidstvo. Bible však varuje před leností a zbavováním se zodpovědnosti za vlastní rozhodnutí a aktivní spolupráci s Bohem na naší vnitřní proměně a obnově.
Bůh je dokonalý Džentlmen, nebude se nikdy nikam cpát násilím … a už vůbec ne do lidského srdce, proto dává každému člověku svobodnou vůli, jestli Ho pozve do svého srdce, do svých vztahů, do své práce, do své rodiny, do svých koníčků, bolestí, zklamání, přání i tužeb … jestli zkrátka dá Bohu první ale i poslední místo ve svém životě. Každému, kdo neodmítne Bohu dát tuto svrchovanou pozici ve svém životě, Bůh zaslíbil podíl na svém věčném životě a dokonalé naplnění, radost i pokoj, které nikdy neuvadnou.
Tuto nabídku dává i Vám právě teď. Jste ochotni ji přijmout?
Pokud potřebujete osobní kontakt, pastorační setkání či společnou modlitbu, kontaktujte naši duchovní podporu na redakce@genesisera.cz. Jsme tu pro Vás.
Mgr. Libor Votoček
lektor portálu Genesis Era
použité informační zdroje:
- Bible, Český studijní překlad a překlad Slovo na cestu
- Dokumentární film a kniha Programming of Life – www.programmingoflife.com
- prof. Dr. Ing. Werner Gitt, DrSc., Použil Bůh evoluce?, vydavatelství Tandem 1993, ISBN: 3-89397-724-4
